Pokud to bude normální skříňka visící na zádech na betonové zdi, která namáhá hmoždinku příčně (tj. nesnaží se ji vytáhnout, jako by to bylo např. při upevnění do stropu), tak je zcela zbytečné používat závitovou tyč a chemické kotvy atp., stejně jako ultra super hyper hmoždinky. Použij tu nejzákladnější hmoždinku, např. Fischer S, bude to držet stopro a určitě to bude držet i s libovolnou jinou standardní z jakéhokoliv hobbymarketu, která se dá koupit jako kusovka. Vyhni se hmoždinkám přibalovaným k různým zařízením zdarma, případně těm pytlům hmoždinek "sto kusů různých hmoždinek za deset korun", ty jsou tenké a kvalita není valná.

Joseph až tak nepřehání, když zdůrazňuje kvalitně vyvrtanou díru, nesmí to být odrbané a vyviklané, ale takovou díru můžeš dosáhnout i s obyčejnou příklepovou vrtačkou a kvalitním vrtákem (přičemž na vrtačce až tak nezáleží, ten vrták je důležitější). Nicméně to máš. Jinak člověk musí totiž sádrovat a snažit se, aby se hmoždina neprotočila a taky se modlit, aby při vrtání nenarazil na armaturu. Nicméně i ta se dá překonat.

Podle velikosti skříňky a průměru montážních otvorů vyber průměr vrutu, na který to pověsíš. Vrut obyčejný univerzální. Nejlépe co největší průměr vrutu, ale takový, aby stále hladce prošel montážním otvorem skříňky. Délku vrutu stanov tak, aby po zašroubování přes skříňku do hmoždinky ve zdi koukala jeho špička z hmoždinky ještě nějaký ten milimetr "do zdi" - to zaručí maximální rozevření hmoždinky a maximální sílu. Pozor, zdi v paneláku mohou být křivé a vyjde najevo, že aby byla skříňka dokonale kolmo, musí se pod vrutem podložit (nebo pod spodní hranou) - pokud pod vrutem, tak připočti tloušťku podložení k celkové délce vrutu.

Alternativně se řiď tím, jaký vrták maximálně máš, předpokládám, že nic většího než desítka to nebude, to bohatě stačí. Desítku hmoždinu, do toho rupnout šestku vrut a unese to krávu. Pokud skříňka visí na dvou hmoždinách, tak krávy dvě.