Ještě poznámka k opalování:
Při opalování je dobré sklo chránit kusem nehořlavého materiálu. Plech se rozehřeje a pak pálí taky, ale dá se rychle ochladit. Azbest je dobrý, ale poměrně tlustý a nejde opalovat až skoro ke sklu a navíc prach z azbestu je zdraví i žovotnímu prostřesí nebezpečný. Eternitová taška ze střechy, to je něco podobného. Dá se použít i starší plechové hladítko i s rukojetí. Přiložit na sklo a podle toho opalovat a hned seškrabávat špachtlí s ostrými rohy (zaoblené jsou dobré na plochy ale nedosáhnou až do okrajů).
Opálením se některé kvalitní staré nátěry takřka nedají sundat až na dřevo. Opálení je dobré pod nový nátěr, nedá se čekat, že to bude ideálně čistě a budou vidět léta dřeva jako u nového. A navíc se na některých místech dřevo může opálit až do černa, nebo se zjistí, že některá místa jsou prohnilá a půjdou pryč. Proto se pak dřevo znovu napouští fermeží, tmelí, dělá první a druhý fermežový nátěr základovkou a pak vrchní email, aby to drželo jako za starých časů hodně dlouho.

bsa: na oškrabování různých profilů do kterých se nedá špachtlí se používají různé pomůcky - rovné i různě tvarované kousky skla z rozbitého okna, tak akurát do ruky (chce to rukavice, lékárničku po ruce a kbelíček na odlomené střepy aby se to nedostalo do trávy) - škrabka z nabroušeného listu pilky na železo, různé ocelové plechy a plíšky a hlavně namazat svaly a velkou trpělovost.