Nerostou ředkvičky
Dobrý den,
snažím se marně vypěstovat venku na záhonu ředkvičky, vždy jen vyrazí listy a v podstatě ne pod nimi nerozvíjí žádné plody. To samé platí o cibuli. myslíte, že je třeba nějakého hnojení?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
snažím se marně vypěstovat venku na záhonu ředkvičky, vždy jen vyrazí listy a v podstatě ne pod nimi nerozvíjí žádné plody. To samé platí o cibuli. myslíte, že je třeba nějakého hnojení?
Děkuji za odpověď
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Tohle nechápu, ředkvičky (plody) rostou snad úplně všude a všem. My ředkvičky sadíme (přesněji sejeme) i do řádků s jinou zeleninou (mrkev, petržel, špenát..), tak co 40 cm, aby přesně "označkovala" průběh řádků.
Nemáš nějakou divnou hlínu?
O hnojení to podle mě nebude. Nežere ti to něco?
Cibule: sazečka nebo ze semene?
Jak to sázíš nebo co to máš za hlínu? Já ředkvičky sázím od 7 let, tak letos to už bude 22 let. Dělám to tak že je zaseji, občas je zaleju a sklidím bohatu úrodu. Ředkvičky jsou jediní co sázím protože se nemusím skoro o ně starat.
asi to bude hlínou, letos zkusím dát jen tu z kompostu. mrkev to samé, vyjede, vypadá to že je i plod, ale kdyz ji vyndám, má tak dva centimetry.
cibuli jsem loni zkusil jarní ze semínka, vyroste dlouhý stvol a dole nic. sázím na záhon, není to ideální se sluncem, ale zase ne neustálý stín.
jediné co mi jde jsou rajčata, ta dávám vysadím vem do pytlů a jsou jich desítky kilo. ale občas bych rád i jiný typ salátu
holt podolská půda zřejmě nepřeje pěstitelům. děkuji vám
Mohlo by to být hlínou. Když jde jen do listu, je tam moc hořčíku a málo dusíku. Ale taky jsem se s tím moc nesetkal, když se tam na podzim zaryje hnůj nebo na jaře kompost, tak by to mělo vyletět do plodu jak slepice po flusu. Specielně s ředkvičkama jsem nikdy u nikoho problém neviděl, ty rostou jak plevel.
No jo, sice jako plevel rostou, ale mám je vždy také malé a šíleně pálivé, že se ani jíst nedají. Smím je jenom proto, že jsem si s nimi dal takovou práci
Myslím, že to bude těžkou jílovitou zeminou.
Potkal jsem jedou kamaráda, stěžoval si, jak mu na zahradě vůbec nic neroste, ani zelenina, ani stromky atd.
- Jakže, chceš mi říci, že když něco zasadíš, tak ti to nevyroste? Táži se udiveně. Přítel protáhnul:
- Nóóóóóó, když zasadíš....
Ale fůj, pánové. Hlínu mají kamnáři, cihláři nebo sochaři. Zahradník má vždy zem nebo půdu!
Těžká jílovitá půda, ta dělá z mrkve špunty na flašky. Ocásky je zase čerstvě vyhnojená - mrkev nesnáší čerstvé hnojení. Je třeba také ředkvičky a mrkev vyjednotit tak na vzdálenost tří až pěti centimetrů, aby to mělo prostor na přibývání. Tak mizernou půdu jsem ještě neviděl, aby tam ani ředkvičky nefungovaly. Jestli máš jílovitou těžkou půdu, co při suchu zkamení na beton, tak to chce nechat navézt fůru rašeliny nebo rybničního bahna a rigolováním zapravit do země. Též hojnou zálivku.
Opět mi to připomělo jednoho souseda. Ten si dal přivést na zahradu Tatru rybničního bahna. My všichni za týden posekali tři centimetry vyrostlé trávy, on půl metru. A ještě mu tam rostl žabinec!
díky, dnes jsem nakoupil na dva záhony čtyři pytle rašeliny, tak uvidíme.
Ředkvičky na volném záhonu musíte důkladně zalévat, jinak jsou pálivé a tuhé.
Děda i otec, velcí zahradníci, sázeli a seli odjakživa do hlíny. Půda slouží jako odkladiště sezónního bordela.
Ještě dnes mi máti připomíná, že hlínu mají hrnčíři a cihláři, zahradník má zeminu, substrát. Je jí teprve 75 let, ještě jí to nepřestalo bavit.