Měřením rezonanční frekvence psa se původně zabýval význačný ruský vědec Ivan Petrovič Pavlov.
Prováděl výzkumy tak, že psovi ukázal žrádlo a měřil rychlost vrtění psího ocasu. Zjistil že psi po ukázání potravy vrtí ocasem s frekvencí asi v rozsahu tří až pěti hertzů. Tato rezonanční frekvence se ale
dosti lišila v závislosti na velikosti psa a délce ocasu. S výsledky své práce vědec nebyl zcela spokojen,
zvlástě pro to, že v průběhu pokusů byl vždy zcela poslintán hladovými psy.
Proto svůj výzkum dočasně přerušil a místo toho popsal jiný významný objev a to že psi při shlédnutí
potravy slintají. Tento objev se dodnes nazývá Pavlovův podmíněný reflex.