Problémy s rosným bodem v nezataplené zdi?
Dnes v noci mi to nedalo spát 
Pozoruji v různých dotazech, že problémy s plísněmi (jako důsledek vysoké vlhkosti v bytě) nastávají po nedostatečném zateplení obvodových stěn, kdy je poloha rosného bodu uvnitř zdi. Často se tak děje u starších baráků, které jsou ve snaze ušetřit na topení zvenku olepovány polystyrénem, a které předtím žádný problém s plísněmi neměly. Pravda, protopilo se více.
Nerozumím tomu, proč se tak děje.
1. Jedni vykládají, že je to proto, že polystyrén barák "zadusí", že nemůže "dýchat", že se vlhkost nedostane ven. Druzí oponují, že je to nesmysl, protože barák nedýchá.
2. I nezateplená zeď (při +20 doma a -10 venku) vykazuje ve své šířce různou teplotu, která víceméně lineárně ve směru ven klesá až k venkovní teplotě. Tzv. rosný bod se tedy nachází ve zdi, jako je tomu v případě špatného=nedostatečného zateplení. Plíseň ale není.
Čím to tedy je, že případné problémy nastávají až po zateplení?
Nevadí když je RB ve zdi. Malér nastane je-li RB na vnitřním líci zdiva.
Nerozumím tomu
Při zateplení se snad poloha rosného bodu posunuje ve zdi směrem ven, ne? Červená čára znázorňuje teplotu ve zdi.
"Vnitřní líc zdiva", co to přesně je? Vnitřní omítka, povrch stěny vevnitř?
Díky za trpělivost, když jsem stavěl svůj barák, takovéto termíny se (minimálně mezi svépomocnými stavebníky) nepoužívaly.
Správně. "Vnitřní líc zdiva" = povrch stěny vevnitř. Kámen úrazu není v samotném vlhkém zdivu. Největší problém je vždy na povrchu stěny vysrážená vlhkost. Ta pak dále zvyšuje vlhkost zdiva a vytváří ideální podmínky pro tvorbu plísní poruch ve zdivu atd...
A proč se tedy situace zhoršuje nedostatečným zateplením, když bez zateplení problémy nebyly? Nebude to nakonec opravdu tak trochu tím "dýcháním"?
ještě je tady jedna duležitá věc a to je difusní odpor stavebních materialu . Takže já jsem četl (za komanču) ,že difusní odpor by měl směrem ven klesat . Proto se dávala zvenku kamená vata a paropropustná folie ,a odvětravaná fasáda. Kamená vaty má podstatně menší odpor než zed a případné páry by odvětraly.
Jenže každý chce omítku , a tak se to obchází tím , že dáte větší vrstvu polystyrénu . A tím máte rosný bod v polystyrenu (mimo zed) a vlhkost se tedy nemá šanci vysražet ve zdivu.
Pokud je rosný bod ve zdivu je to špatně.
nj, ale polystyren neni hydroskopicky, takze kdyz dojde ke srazeni vody v nem, tak nasaknout ji nemuze, paropropustny taky neni, kam ta voda potom unikne/odpari se?
Ne .To je pravě ten fígl .V polystyrenu je rosný bod bez problému a proto nemusíte dodržovat pravidlo postupně klesajícího difuzního odporu směrem ven . A proto dnes mužete ten polyš dávat na baráky a mít svou omítku na domu.
ale kde skonci ta vlhkost z mistnosti?
Ještě to řeknu jinak .Pokud máte vlhkoměr doma . Tak ten vám ukazuje vzdušnou vlhkost třeba 60% . Když vám klesne pod 40% tak se vám zdá suchý( vyschá nos , plet) .Ale stále je ve vzduchu voda . No a ve zdi je taky i když se vám zdá suchá , voda. A během roku jak kolísá vzdušná vlhkost , tak zed vydává a pojímá vodu zevnitř místnosti . Pokud je zvenku polyš tak ten tomu brání . No a pokud je rosný bod v polystyrénu , tak zed je suchá ( nerosí se tam) a je to bez problému.
Pokud polystyren není paropropustný a je v něm rosný bod, ke kondenzaci nedojde, protože tam páry neprolezou. Zůstanou ve formě par ve zdi. A protože tlak par zůstává, další se tam nehrnou a situace je stabilní.
Dalším problémem je změna teploty, na kterou se topí. Pokud ve starším domě topíte na 18°tak zákonitě nevětraná místa v rozích, za nábytkem, u starého komínu apod. na povrchu prochladnou a to až na rosnou teplotu. protože i zeď je "parobrzdou", je vlhnutí uvnitř vždy o řád slabší, než na povrchu, ke kterému má přístup vzduch. A proto ty plesnivé rohy, překlady nad okny, rosící se okna...
Debata trochu odbočila jiným směrem, takže se vrátím k jádru pudla. Zajímá mě jedna věc:
Proč se tedy situace (vyšší vlhkost a tvorbou plísní) zhoršuje následným nedostatečným zateplením stěn, když dříve bez zateplení problémy nebyly? Osobně znám dost příkladů, kdy se po zateplení starší stavby (případně spojeno s výměnou oken, ale ne vždy) v bytě jako důsledek vyšší vlhkosti objevila plíseň? Zateplení bylo nedostatečné, třeba 5cm polystyrénu.
Protože celá odpařovací plocha stěny zvenku je uzavřena izolací. Dům neustále kumuluje vlhkost, jediný způsob, jak se jí může zbavit je odparem uvnitř a to při uvedených podmínkách funguje jen část léta. Nezateplený dům vysychá celoročně.
a co je tedy lepsi, nezatepleny suchy dum, nebo zatepleny mokry dum, ktery musim casto vetrat, a to co bych na topeni zateplenim usetril vypustim oknem?
Já tedy nevím , ale my máme zateplený dum 12cm polyš a nic neplesnivý .Dum je ze 70 let . Podle mého když to někde plesnivý , tak je tam nízká teplota a muže tam kondenzovat voda . To znamená je tam takzvaný tepelný most (studené místo) Jednoduše řečeno zateplíte stěnu zvenku , ale někde vám to prochládá a je studená . To znamená že už jste to celkem dobře zateplili , a snížila se vám tepelná ztráta a snižujete vytápění( vykon) .Ale třeba vám to prochládá od zakladové zdi , betonový překlad nad oknem atd . Zde potom jsou velice duležité detaily. V tom je zděná stavba hodně problematická .
5cm izolace = 25cm dřeva = 80cm zdi z plnych cihel= 1,5m kamene nebo betonu
Takže dřevodomky mají v tomto celkem vyhodu , protože dřevo je relativně špatný vodič oproti betonu a ten je hlavní konstrukční materiál u zděnych staveb (zaklady , stropy , podlahy , překlady) . A tady ty detaily je duležité odizolovat , jinak vám to tam vychládá a rosí se. A není vám nic platné že máte teplou cihlu bez polyše
Já mám v 25 let starém baráku tepelné mosty, že by z toho současní zateplovači dostali infarkt:
Teplo tedy z baráku vesele utíká pryč.
Moc netopíme, maximálně na 20-21°C (mimo koupelku), v ložnici maximálně 18°C. Nikdy jsme s plísněmi či vlhnutím problémy neměli. Spíše si musíme hlídat, aby v radiátorových odpařovacích nádobkách byla pořád doplňována voda.
Teplota v místnosti nemá co dočinění se zateplením . Teplotu vám hlídá termostat .
Zateplení poznáte tím , že radiátory jsou vlažné a sníží se vám spotřeba uhlí , plynu atd. Rodiče třeba nemohli pochopit , že ted jim radiátory nehřejí .Chybí jim to sálavé teplo co od nich šlo. Takže jsem jim doporučil at si otevřou více termostatické hlavice (zvýší teplotu) .Spotřeba energií klesla a proto si mužou více zatopit
Osobně hlasuji pro první variantu.
Takže je to vlastně tím, že stěny "nedýchají"? Že je z baráku neprodyšný skleník?
Je tedy lepší použít na vnější izolaci místo polystyrénu (subjektivně "prodyšnější") skelnou vatu?
Já jsem slyšel, že zateplit takový starší barák je lepší, když je nenahozený, čili holé zdivo, popeláky a takový to lehký, jak se to dalo řezat pilou na dřevo. Jsou takové 20, 30 let staré novostavby...
Já bych řekl že je to jedno .Větrat musíte stejně - jinak shnijete .Doporučuje se krátké intenzivní větrání , třeba 3x denně.
A k tomu skleníku .Vadí vám , že máte plastová okna ? Pokud máte je udělaná dobře , tak se nerosí - rosný bod je uvnitř okna . A pokud jsou to šmejdy , tak je máte mokré zevnitř. Stejně jako u těch plesnivých zdí.
Ještě k tomu rosnému bodu , s klesající teplotou vám u vzduchu klesá schopnost vázat vodní páry a proto když máte vevnitř třeba těch 50% vlhkost , tak uprostřed té zdi je hranice (třeba 13°) a tam už to znamená 100% a to je ten rosný bod .Protože je to vázáno na vzdušnou vlhkost , tak asi lidi slyší o tom dýchání .Ale cihlovou zed neprofouknete
Říká se to
, ale není to tak jednoduché. Pokud bude velký tok páry (neizolované zdivo, přísun vlhka), bude ve skelné vatě v místě rosného bodu docházet ke kondenzaci. Voda bude i vysychat, pokud to bude verze s odvětranou mezerou, tak poměrně rychle, ale pořád se vodou zhoršují vlastnosti vaty, může se trhat z konstrukce a dělat neplechu.
Čili zateplení bez rozmyslu je jako elektroinstalace bez znalostí, nebo amatérský rozvod plynu. Vypadá to dobře, ale může to být velmi drahá legrace.
Zatepluje se suché zdivo a uživatelé stavby by měli být informováni, jak ho suché udržet. Klasika jsou lidi, kteří díky nekvalitním oknům nejsou zvyklí větrat a po výměně se jim potí okna, případně i plesniví stěny.