Pánové, proč zde radíte samotížný rozvod, když neznáte jeho základy, aby byl vůbec funkční? Výstup teplé vody z krbového teplovodního výměníku, musí být minimálně o 0,5 m (raději více) níže, nežli jsou topná tělesa. Ve většině případů je krbová vložka však výše. Na samotížný systém navíc bude potřeba použít větší světlost (vnitřní průměr) potrubí, nežli tomu je u potrubního rozvodu s nuceným oběhem (oběhové čerpadlo). U potrubí z mědi se v tom případě jedná o celkem velký cenový rozdíl. Ze železa to dnes nikdo nebude dělat. Mnozí již neumí autogenem ani svařovat, málo kdo autogen a ohýbačku potrubí má a cena náplně technických plynů dnes stojí 7 tisíc. Takže, spíše potrubí PexAlPex či podobný materiál. Leč není zde zase taková nabídka světlostí. Výpočet světlosti potrubí je dáno výpočtem hydroodporů, tedy délky potrubí, počtu a velikostí radiátorů, nainstalovaných tvarovek, (kolínka, ohyby, ventily,atp.) Samozřejmě jak zde někdo psal, je potřeba i vyspádovat potrubí, dělat náběhy v odbočkách, atp. Takže ten, kdo má krb a radiátory v jednom poschodí a tedy téměř v stejné výši, ať raději na toto řešení zapomene. Ten kdo má nad krbem půdu, může tam dát bojler na teplou vodu a pokud dojde k výpadku elektřiny, tak to bude samotížně topit na bojler. Leč, pokud má vodu ze studny a vypnou elektřinu, nepůjde mu ani domácí vodárna.Samozřejmě by šlo místo bojleru nainstalovat radiátor, který by to stačil dochladit. V podstatě by nahradil chladicí smyčku. Technických řešení by se jistě našlo více. Leč, to je již o něčem jiném. Tedy, pokud samotížný systém, musí jej topenář nejenom umět udělat, ale musí se být i správně navržen a dobře spočítán. Pokud tomu tak není, některé tělesa vám třebas nebudou topit.