rajčátka sázení
lidi, poraďte..co místo kompostu, když chci sázet rajčátka na záhon? Četl jsem, že se má vyhrabat hlína, do ní dát půl lopaty kompostu, pak přikrýt hlínou a pak na šikmo vložit rajčátko, zasypat trochou npk a srovnat se záhonem..poraďte. Já kompost ještě nemám, kdesi jsem četl natrhané kopřivy :) tak nevím, co je na tom pravdy. Ju a musí se ta rajčátka ještě teď přikrývat nějakou folii? Díky
Misto kompostu nebo hnoje staci nasekana trava
Kup si sušená hov*a. Tedy hoštický granulovaný hnůj. Rajčatům vcelku chutná.
Nepřeháněj to. Jestli máš trošku normální půdu (ne holej jíl), tak tam prostě sazenice nacpi a basta. Rajčata mají schopnost kořenit na celé lodyze a čím více kořenů, tím víc rostlina přijímá živin. Proto se doporučuje rajčata narvat do země až po první listy. Protože se však do hloubky špatně fcucává voda při zalejvání, doporučuje se sazenice zasadit šikmo, aby kořeny byly co nejmělčeji. Nějaké další hnojení a kompostování je jen pro dobrý pocit, rajče je nenáročné na živiny. Můžeš pobryndat povrch troškem Cereritu nebo jiného kombinovaného hnojiva a šmytec. Bohatě zalejvej, ale ke kořenům, nemáčej zbytečně listy protože pak to snadno chytí plíseň bramborovou. Protože dneska má ještě řádně mrznout, přikrej to.
Tak vono jde o to, jeslti clovek chce normalne pestovat rajcata, nebo honit rekordy ve vynosech.Pokud pestovat, tak filuta radi dobre. A pokud honit vynosy, tak jednoznacne hydro-, ale jeste lepe aero- ponie. Vono se da dostat ve vytapenym skleniku i vyrazne pres metrak rajcat z kytky, otazka je jestli to za to stoji.
Filuta - díky za vysvětlení smyslu sázení rajčat šikmo - nějak jsem nemohl dohledat, proč se to tak dělá.
granulovaný kravský hnůj jsem si koupil tříkilovku a píše se tam k rostlině 300-500g hnojiva v případě rajčat - tak jsem se musel smát - jedno balení na 10 rajčat = bych těch balení potřeboval 20
na tyčky používám taky kmínky lísky, jak tu někdo zmiňuje - celkem pohledné tyčky a zadarmo, lísek na zahradě pár máme :)
Právě jsme zasadili.
Náš postup:
- roxory na uvazování ve vzdálenosti 85*85cm
- pro každou sazenici rýčem vykopána jamka (+/- obrácený komolý kužel) tak 15-20cm hluboká, průměr kolem 25cm, na jih od roxoru
- dovnitř trochu NPK
- zalito cca kýblem vody
- po vsáknutí (pár minut) dovnitř sazenice z kelímku (substrát), mírně šikmo směrem k roxoru a zahrabáno zeminou
- sazenice připevněna k roxoru takovými těmi "počítačovými stahovačky kabeláže", jemně, ne na fest. Sazenice mají tak 40cm.
Mrznout už nebude. Kdo měl zasazeno už předevčírem, lituje. Od půlnoci do 6 ráno byla přízemní teplota (2cm nad zemí) pod nulou, nejvíce -3,5°C. Mnozí vinaři mají částečně vyřešeny dva velké problémy
- problém s odbytem
- problém s daní z tichého vína
Moc se s tím babřeš
. Příroda je mocná čarodějka.
NPK bych nedával, dusíku je všude až moc. Volil bych jen holej draslík (draselnou sůl) nebo něco kombinovaného se stopovými prvky jako je Cererit. Po dusíku to sice dobře roste, rajčata jak melouny, ale necpané dusičnany až běda.
A taky to později zraje.
Robim to podobne, len dodam ze optimalny spon vysadby moze byt aj iny (zavisy od odrody), no kto ma dost priestoru tak 100 x 70 je tak akurat (teda 70cm rastliny od seba v riadku, a riadky od seba 100cm), no kto ma menej priestoru, da sa aj hustejsie, len je s tym viacej prace.
Miesto roxorov pouzivam palice z liesky (byvam pri lese), no roxory su mozno aj lepsie, nakolko palice pocase zhniju).
Tak ako L-Core, pri sadeni hodim "pod pätu", trochu cereritu (velmi efektivny spôsob hnojenia).
Potom uz len vystipovat zalistky, polievat (nie na listy), vyvezovat k opore, a podla pocasia, postriekat proti plesni, prvy preventivny postrek robim cca v druhej polke juna.
Uz len dodam ze optimalne je sadenice ku oporam vysadit v smere prevladajucich vetrov.
Niekto pouziva pod sadenice ciernu netkanu textiliu, no zatial som to neskusal a asi ani nebudem. Este ma napada, ze niekto dava blizko sadenic, odrezane polky z PET flias, hrdlom do zeme, a potom ich polieva cez ne (vyhoda je ze sa nevytvara prisusok, no neskusal som).
Žádné půlky, naopak dvoulitrovky, je to moc šikovné.
U pár sazenic budiž, ale pokud toho má člověk více (a nechce být otrokem pole), je to asi dost zdlouhavý způsob. My rajčata po pár týdnech okopčíme jako brambory a zavlažujeme hadicemi mezi sazenicemi (voda nateče všude kolem). Stříkat rozprašovačemi rajčata není moc vhodné, plody pak mohou praskat.
Máme po celé dědině rozvedené závlahy (zlatí komunisti!), takže s vodou není problém. Pokud by závlahy nebyly, můžeme se na zemědělství všichni vykašlat, všechno by uschlo. Od podzimu ještě pořádně nenapršelo, během celé zimy jsme tu měli dohromady maximálně 5cm sněhu.
V obci je meteostanice s online výsledky mnoha měření na internetu. Od 1.1.2012 do dneška tu máme necelých 65mm srážek
Za posledních 30 dní 6mm.
Třeba se taky najdete: index.php
Nechci se vytahovat, ale Slánská vrchovina je nejsušší flek Čech. Závlahy tu nejsou, tedy malý kousek mají ovocnáři ve Vítově z rybníku. A proto je lepší voda ke kořenům a co nejméně okolo.
Tak beru zpět, Slaný napočítal 145mm od začátku roku, ale je tu sucho do hloubky.
My nebydlíme v Čechách, ale na jižní Moravě
Pár dalších neradostných údajů, objem srážek:
22.10.2011-22.5.2012 - 91mm (za posledních 7 měsíců!)
22.5.2011-22.5.2012 - 314mm (za posledních 12 měsíců, loni na jaře a v létě to ještě šlo)
suma za rok 2010 - 709mm (jen v květnu 150mm, což je skoro trojnásobek toho, co za celý letošek)
suma za rok 2011 - 380mm
Já používám roxory, protože je to na furt. Dřevěné kolky jsem měl dříve - hůře se zatloukaly do země a moc toho nevydržely. Místa na latifundiích mám dost, rozestupy dávám i s ohledem na hlavní chodníky a hranice pozemku.
(OT: papriky dávám 70*70)