Spotřea energie/plynu:
1)Jde o to,aby kotel pracoval v co nejoptimálnější teplotě /režimu/, aby měl dobrou účinnost spalování. Není žádoucí jeho časté startování, kdy spaluje nehospodárně a jeho kondenzování při nízké teplotě, kdy se ničí. Ideální tedy je, aby hořel stále a jeho teplota byla kolem 70-85C. K tomu slouží směšovák a měla by napomoci i jeho vlastní regulace.
2)Mýtus: Čím větší výkon kotle, tím větší spotřeba. Spotřeba tepla /plynu, uhlí, elektřiny/ není závislá na výkonu zdroje, ale především na tepelné ztrátě vytápěného objektu. Ztráta je dána tepelnou izolací budovy a rozdílem teloty venku/uvnitř. Výkon kotle ovlivní celkovou spotřebu pouze svojí účinností spalování - malý kotel se přetápí a pracuje nehospodárně, příliš velký kotel se často roztápí, rychle vyhřeje prostor a potom čeká, tím je opět nehospodárný.
3)Spotřeba: Nejpodstatněji tedy ovlivní spotřebu zateplení objektu, ale to je daná věc, se kterou nelze jednoduše nic udělat. Ovlivnit můžeme rozdíl teplot venku/uvnitř, kdy se udává, že každý 1C nad 20C, zvyšuje spotřebu o dalších 6%.
4)Roztápění/útlum - ušetřím? Ne příliš, záleží na setrvačnosti budovy. Je-li možné snížit teplotu dlouhodobě (několik dní), je úsporné teplotu snížit. Teplotní rozhraní ve zdech se posune směrem dovnitř, sníží se rozdíl teplot venku/uvnitř a spotřeba se sníží. Pokud chci provádět změny teploty často a rychle, spotřebuji mnoho tepla na "posunutí" teplotního rozhraní ve zdech "dovnitř a ven" a protože nechci čekat, je to nákladné. Praxe mi ukázala, že při každodenním "bytovém, kancelářském režimu" se nevyplácí dělat změny větší než 0,5 max 1C ve dvou až třech úsecích denně.