regulace napětí

AC/DC? Max proud? Max a min napětí?

DC max proud asi 2A (muže být i více) Max napětí 40V Min napětí 2V

to na obrazku je LM317 v katalogovym zapojeni, to musi fungovat. Akorat ze ten proud umi mensi... tak jestli sis ji neodprask. Anebo to mas blbe osazeny. Pripadne: kolik mas R1 a P?

R1 mám 220 ohmů a P mám 4K7

to vypada docela OK. Takze nekde tam musi bejt nejaka bota. Vykopni diody, D2 je jenom ochrana proti prohozeni vstupu a vystupu, D1 tam taky neni zivotne nutna, chrani to proti rozkmitani. Zkontroluj nohy, jestli je mas dobre. Polarity C mas dodrzeny? To musi behat... Co je na vystupu? Hod sem klidne i fotku, pokud to mas na PCB tak zezhora zespoda, nebo fotku toho vrabcaka...

ja to zatim nemám na DPS jen tak sletovaný k sobě a vypadá to dost hrozně

neva, hod to sem. 0.5V je typickej ubytek PN prechodu, budes tam mit nekde blbe diodu, nebo otevrenej prechod vykonovyho tranzistoru toho svabu.
Jinak s tim chlazenim je to pravda.

když to připojim ke zdroji 27,5V 1,5A tak mi z toho jde jenom 0,5V a nevim co stim

To z toho zkoušels dostat ty ampéry bez chlazení? Asi to zapojuješ blbě, když žádné schéma nefunguje. Zkušební deska stojí pár korun.

Tohle byla jenom zkouška a kdyby to vyšlo tak bych si na to DPS vyleptal a ampery jsem z toho nezkoušel dostat bez chladiče

Ještě mě napadlo na to schema je tranzistor LM317 a já mám LM317T a navíc je to jedno protože se mi ten tranzistor spálil!!!

To není tranzistor. Už tak nějak začínám chápat, že žádné schéma nefunguje. Nechceš si raději koupit něco hotového, nebo aspoň stavebnici? Bývá tam PCB s potiskem, komplet součástek a návod. Stačí umět trochu pájet.

už jsem o tom uvažoval a co to je když ne tranzistor

integrovaný obvod

LM 317 nie je tranzistor,ani integrovaný obvod, je to regulátor napätia - zvyknu na schémách označiť ako IO. Max vstupné napätie 28-30V,výstup od 1,2V do 37V, max výstupný prúd chladičom 1,5A. Zapojenie: lavá strana 1 regulácia, stred 2 výstup,pravá strana 3 vstup. Stred 2 je spojený s chladičem, preto keď chladič je spojený s GND-uzemnenie, treba používať izolačnú podložku.
1.zapojenie vývodov
2.základné zapojenie, ja mal som to tak zapojený
3.jeden možnosť na zapojenia, ako regulovateľný zdroj.
Viac ako 1,5A -rov nevydrži,viem to z skúsenosti,preťažil som to a koniec.
Potenciometer použivať 5kohm lineárný.

díky moc vyzkoušim

Integrovaný obvod je cokoli, co má v sobě dvě a více součástek, které tvoří elektrický obvod. Integrace znamená spojení. A ano, je to regulátor napětí, kdo by to byl řek, když je k tomu určen, ale stále je to integrovaný obvod.

Mám asi blbej dotaz, ale chtěl bych si jen něco ověřit.
Potřebuju zapojit caa. 90 vysoce svítivých teple bílých diod (5 WW16C) 5mm 3,8V 20mA.
Chci použít regulátor napětí od Gertiana. http://kutilska.poradna.net/file/view/1337-lm317-p ng
Zapojím diody po trojicích, pak trojice dále k regulátoru. Regulátor nastavím na 11,4V.
Není potřeba ještě nějak ochránit svítivé diody aby vše pracovalo spolehlivě?
Použité trafo dává 15V a 1,5A.
Předem díky za odpovědi.

Použil bych vyšší napětí a srážecí odpor.

To jsem si myslel také, jen si to chtěl ověřit.
Mohl bych tedy diody zapojit přímo z trafa jen přes usměrňovač a srážecí odpor, nebo je lepší přes ten regulátor napětí, třeba na 13V + srážecí odpor?

Samotný usměrňovač nezajistí vyhlazení, filtraci bych doporučil. Stabilizace nutná není, předřadné odpory ano.

Bez filtrace to bude blikat 100x za vterinu. Jestli to vadi nebo ne zalezi na ucelu. Ale 2200uF kondik stoji 15kc, tak proc si ho nedoprat.

Kakže by stačil kondík 2200uF třeba na 25V a srážecí odpor?
Diody budou sloužit k doplňkovému osvětlení stropu místnosti.

No - 4 diody do graetze, za to kondik. Na nem bude 1.41x15-1V = 20V. A 6. diod seriove s odporem 40 ohm, to 15x vedle sebe.

sorry - pocital sem s ubytkem 3.2V na diodu. Pro 3.8 jsou to petice, je jich 18 a odpor je 50 ohm. takze 51, nebo i 47, to snesou.

Jasně. Jen jednu blbou otázku. Trafo mám na 15V a při zapojení kondíku 2200uF - 25V to jako celek bude dávat 25V?

Si psal 15V... Ne, funguje to tak, ze udaj na stitku je efektivni hodnota napeti. Ale kondenzator se nabije na spickovou hodnotu napeti. Ta se vypocita jako efektivni krat odmocnina ze 2, 1.41. Ale zase je tam ubytek na tech diodach toho usmernovace, zhruba ten volt(2x0.5). No a navic napeti na prazdno bejva vyssi nez to stitkovy. A to napeti u kondiku je maximalni napeti ktery vydrzi, nic jinyho. Preventivne bych volil typ spis na 50V, cenovej rozdil neni tak velkej a jistota je jistota.

Díky za vysvětlení. Udělám to podle toho.

To nepujde, resp. pujde a postupne odejde. Problem je, ze kazda dioda je trosku, trosicku jina a v ty casti voltamperovy charakteristiky, kde sviti a tece skrz ni rozumnej proud je ta charka velmi strma. Napriklad pri napeti 3.2V skrz ni tece 20mA a je to super, ale pri 3.24V skrz ni tece uz 80mA, sviti vic, ale zivotnost ji pada na 5% planovany, protoze je vyrazne pretizena. A u druhy, i ze stejnyho pytlicku jsou ty napeti treba 3.18V a 3.22V. Proto se tam davaj ty odpory, u kterejch ta charka je plocha primka - vysledek je plossi charakteristika a vetsi tolerance proti zmene napeti o nejakou desetinku.
Na 90 diod by se vyplatilo uz nejaky vtipnejsi zapojeni s menicem, nebo pulzni napajeni.