"pokrývači"

Zcela určitě bych dřevo natřel nějakým hmyzoničičem proti tesaříkům a červotoči. Lignofix je právě ochrana proti této hlodavé zvěři, mělo se to však nacucat celé, zespoda aspoň něco. Bohužel, tesaříci se tam svrchu budou moci zavrtat.

Škvíry 1 cm asi nevadí, leč svědčí o ledabylosti dělníků. Též pro jejich silnou fušeřinu svědčí blbě udělané žlaby a před deštěm servat střechu a nezakrýt jí plachtou. To bych je tak hnal, že by se zastavili až za tejden...

Muzu se zeptat, jak se tam svrchu zavrta? Tam je prece ten sindel. Krom toho hmyz klade vajicka do puklin dreva. Jelikoz se inprechnuje syrove drevo, zak po seschnuti se vytvor pukliny a tam neni inpregnyce a brouk muze klast vesele dal :o) Co se tyce sterbin mezi prkny - Je treba si uvedomit, ze drevo se dokaze vysichanim smrstit na sirku a tloustku az o 10%. To jest u 10 cm az o 1 cm. Takze sterbinam se clovek neubrani

Lignofix E je slabota, jedině Lignofix profi, nebo obdobu od Bochemitu. Do praskliny se sice dostanou vajíčka, ale dřevo je nasáklé tou chemií, takže larva kousne a chcípne. Na teorii o suchém dřevě nevěřím, mám ty parchanty v krovech kůlny, kam rozhodně neprší. Ale zatím, co jsem ošetřil, je v pořádku.

Pokud prasklina vznikne po inpregnaci, tak v praskline neni zadna ucina latka proti skudci. Je treba si uvedomit, ze natiranim ci strikanim je inpregnovan pouze cca 1 mm do hloubky. Nejenom zatekani do strechy vadi. Ale i zvysena vlhkost

Tak na druhou stranu, řezal jsem napadené trámy a oni toho zase tolik nesežerou.

Někdy jsou ti zmetci docela při chuti. Jsem v mládí přistavoval patro, trámy cca 60x60 byly prožrané, že vevnitř byla zdravá tak hůlka na koště. Když jsme to strhávali aby se to vyměnilo za hurdy, tak po dvou ranách sekerou to letělo dolů. Stavba stará cca 50 let. Nezatejkalo tam, ale nebylo ošetřeno ničím a trámy tenkrát nakradli kdoví kde.

Trámy 60*60 nebo latě 6*6 cm?

60cm*60cm Poctivá dubiska.

My jsme nakrátili trámy 15*15 a při tom jsme zjistili, že je to jen povrchové - šlo o tesaříka v suché stodole cca 100 let staré.

a v kterem kraji se davaji poctiva dubiska 60x60 na podlahu ci strop?

Píše nakradli kdovíkde, ale ani na zámcích jsem tenhle rozměr neviděl Ale je pravda, že se to dimenzovalo odhadem a v domě ze 17 století má strýc 30*30 a dělal na to betonovou desku, to se ani nehne. (Tedy jestli mu to nezničí kondenzát, anžto bydlí v patře a přízemí je studené.)

to ze nezatejkalo jeste neznamena, ze je drevo chraneno. Velky problem je nejen kdyz zateka, ale i kdyz je zvysena vlhkost. To lze videt na drevu ve stajich, chlevech a podobne. Drevu nevadi jenom voda, ale vlhkost vseobecne. staci mit vyvedene odsavani z kuchyne ci koupelny nebo kanalizaci na pudu a pak se clovek jenom divi.

lignofix e profi..tím jsem to ošetřil..viz výše

Co se tyce inpregnace je na to spousta nazoru zda ano ci ne. Ja se priklanim ze je zbytecne. Pokud se strecha provede tak jak ma, nemusi se provadet inpregnace. Vemte si stare kostely. 300 let stare krovy a stale drzi. Co se tyce skvir u prken. Sami osobe skviry nevadi, pokud se udelali pri montazi bedneni. Pokud se udelali pri sesychani dreva, tak vznika problem. Seschnutim prken se muze mistech probiti sindele poskodit sindel o hrebik. Co se tyce naslapu, tak si myslim ze existuje. Ale nejsem si stim jist

Vemte si stare kostely. 300 let stare krovy a stale drzi.

Ty ovšem byly chráněny velice dobře. Nejprve se používala býčí krev (skutečná, ne bikavér) a pak jantarová karbol. Též již od středověku je známa ochrana fermeží (lněný olej), ale ta se používala spíš proti povětrnostním vlivům, než na hmyzáky. Kde nebylo použito nic, tam trámy tesaříci s chutí sežrali. Když ještě něco zbylo, tak při restauraci se celý kostel pokud možno ucpe a napustí kysličníkem siřičitým a nechá se to působit týden až všechno vychcípá.

Nebo se dělají nové krovy, jako u nás, a na vodorovné trámy už nezbyly peníze.

Nejprve se používala býčí krev

Nechci se přít, ale mám pocit, že to byla volská krev.
Údajně to má cosi společného s obsahem hormonů v této tekutině a následné přitažlivosti či nepřitažlivosti pro dřevožroutí samičky.

Krev se pouzivala. Ted nevim, jestli byci a nebo volska. Myslim ze spis byci. Ale byla to jedna z prisad, ne jedina. A nekde jsem se docetl ze se pouzivala na dubove ci bukove drevo a pouze aby drevo vypadalo jako stare. To ze neci krev odrazuje skudce nebo zabranuje napadeni dreva je pouze fama. Co se tyce lneneho oleje, tak jelikoz jeho vyroba byla zdlouhava a narocna, tak se prevazne pouzival na natirani sindelu. Ze by se snim inpregnoval nejaky krov, to slysim poprve. Ale mozne je vse.

V téhle diskuzi impregnaci krví rozebírají dopodrobna. Pokud by byl zájem...
ForumDetail-247

Já jen dodám takovou drobnost, dnes se krovy a ostatní střešní záležitosti dělají ze dřeva, na kterém včera zpívalo ptactvo. U těch kostelů se jednalo o desítky let uložené dřevo a z něho teprve výběr. Třeba dub býval pro tyto účely utápěn v místním rybníku, pak pozvolna schnul v překládaných hráních i padesát let.

Dobrý den , na šindel jse prodávájí nášlapné lávky které umožnují pohyb po střeše.Tyto lávky se dají koupit v HPI MAGE.Jinak každé sirové dřevo se rozeschne že vzniknou mezírky.Pod šindel je možno montovat OSB desky.Při montáži okapu použíju provázek a vodováhu a udělam si spád takovej aby voda tekla tam kam má.