Před několika lety jsem řešil také vosí problém. Bylo mi divné proč z půdy líta tolik vos, když jsem tam nikde hnízdo neviděl. Po důkladném průzkumu, kdy jsem sledoval dráhy letících vos, jsem dostal tři žihadla, což mě utvrdilo v tom, abych s vosami řádně zatočil. Bylo zjištěno, že vosy bydlí v jakémsi slepém konstrukčním prostoru velikosti asi sto litrů, kam byl přístup jen škvírami mezi prkny a velkou dírou po suku. S bráchou jsme vytvořili plán boje, kdy vosy vysajeme vysavačem. Počkali jsme na večer, až vosy budou doma. Potom jsme se přes hromadu haraburdí uloženého na půdě probojovali k inkriminovanému místu s vysavačem.
Na místě jsme narychlo dohodli ústupový program, pokud vosy trik prokouknou a dostanou se do přesily. Plán zahrnoval i alternativu, kdy po povelu
"úprkem prk" si nejdříve nabijem hubu o to haraburdí, potom se oba nevejdem na žebřík vedoucí z půdy a pokud to přežijem bez ztráty pohyblivosti, budem dále prchat na zahradu k bazénu. Tam se potopíme a vyčkáme s brčkem v ústech, až to vosy přestane bavit.
Zapnuli jsme vysavač a trubkou vsunutou zkrz otvor po suku, jsme propíchli obrovské vosí hnízdo. Vosy, zřejmě překvapené nenadálou intervencí, si asi pletly trubku vysavače s výletovým otvorem. Celkem poslušně se přemístily do útrob vysavače. Tedy asi až na pět, které ulétly škvírami v prknech a rychle se zorientovaly o co jde, a hned nám to daly vědět po svým.
Potom jsme vytáhli sací trubku od vysavače a ucpali díru do vysavače.
Teprve potom vysavač vypnuli. Vysavač hučel dál, jako by byl zapnutý, to jak vosy uvnitř byly velmi rozčilené. Vynesli jsme vysavač na zahradu a přemýšleli, jestli vosy z humanitárních důvodů osvobodit. Zvítězila touha po pomstě za utrpěná žihadla. Mírným poodhalením otvoru do vysavače, jsme nastříkali biolit. Po nějaké době hučení vysavače konečně ustalo.
Otevřeli jsme vysavač. Byl jich plný pytlík.
Potřásli jsme si rukama a zvolali známé "a je to!"