poradna.net
zakládání zeleninových záhonů Dobrý den,
jsem začínající zahrádkář a ráda bych si tento víkend založila zeleninové záhonky,na ploše cca 2X8 m2, kde je původně trávník, mám koupeno NPK i kravský hnůj. Poraďte prosím,jak na to...díky
A ještě jeden dotaz, koupila jsem malé stromečky černého rybízu a angreštu a malou růži,
mohu je už teď zasadit? Popř.jak přihnojit?
| Předmět | Autor | Datum |
|---|---|---|
| Obvykle se záhony připravují před zimou.Tedy pokud je tam porost trávy,tak se hluboce zryje,porost s… Jabraka 19.03.2011 16:49 |
Jabraka | |
| Tedy chemiku, tvoje zelenina by asi testy na dusičnany neprošla :-D kejki 19.03.2011 16:52 |
kejki | |
| Pročpak?Na příklad superfosfát obsahuje 19 % fosforu jako P2O5.A cererit? - 8% jako fosforečnan amon… poslední Jabraka 20.03.2011 08:10 |
Jabraka |
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Obvykle se záhony připravují před zimou.Tedy pokud je tam porost trávy,tak se hluboce zryje,porost se obrátí dospodu.Na jaře se povrch jen srovná a můžou se sázet sazeničky.Ovšem mělo by se postupovat systematicky,protože každý druh zeleniny má jiné nároky na výživu.Pokud nemáme připravenou značnou zásobu vyzrálého kompostu,musíme pozemek prohnojit a sázet postupně.
Já používám čtyřletý systém výsadby.První rok na podzim zareju na čtvrtinu pozemku hnůj. Na jaře vysadím brambory.Na druhou čtvrtinu,zpracovanou,jak jsem prve uvedl,vysadím cibuli a česnek.Doplňuji hnojením zálivkou Cereritem během vegetace.
Ostatní druhy zeleniny nebudou v této půdě prospívat.Kořenovou zeleninu mohu set do hluboké půdy propustné,aspoň dva roky zpracovávané a hnojené nejlépe po těch bramborách.Rajčata a okurky pěstuji tak,že vyreju aspoň tři rýče půdy a nahradím kompostem.Pak do tohoto "hnízda" sázím sazeničky.Při zálivce přihnojuji vydatně NPK,nebo cereritem.Okurky jen do N.V. 350 m/nm.Také bohatě humozní půdu a dávám k nim vertikální plůtek a vyvazuji do výšky.
Abych dokončil myšlenku,po bramborech sázím košťáloviny a červenou řepu a vše náročné na dusík.Další rok pak kořenovou zeleninu.Celer potřebuje zasázet do starého hnoje,zálivka pak rozloženým slepičincem.Čtvrtý rok cibuli a česnek.Na podzim pak zareju hnůj pro další brambory.
Pokud si tohle nemůžeš dovolit,ku tu zeleninu raději v Kauflandu.
JABRAKA
Tedy chemiku, tvoje zelenina by asi testy na dusičnany neprošla
Pročpak?Na příklad superfosfát obsahuje 19 % fosforu jako P2O5.A cererit? - 8% jako fosforečnan amonný,13% jako oxid.11 % draselných solí.+2% Mg solí.
Takže nejvíc dusíku se v mém případě uvolňuje z chlévské mrvy.
JABRAKA
Je potřeba si uvědomit,a to říkám všeobecně pro všechny,že pohled na strojená hnojiva je silně zkreslený,díky medializaci minulých zelených vládců.
Naše republika má díky své poloze a tisícileté zemědělské produkci ve složení biogenních prvků značně ochuzenou půdu.Biogenní prvky - draslík,fosfor,a řada mikroprvků se nenahrazují.Zemědělci vždy doplňovali jen dusík formou hnoje.
Takže používání minerálních hnojiv je skutečně nutnost.Neznamená to žádné nebezpečí pro potraviny,protože tato hnojiva jsou také přírodní materiály,těžené nerosty,které se někde v přírodě nacházejí.Průmyslově se upravují,aby složení bylo komplexní.Také forma - upravení rozpustnosti je důležitá.Samozřejmě se musí s nimi správně zacházet a nepřehánět dávkování.
JB