Dobrý den,
začínal jsem s Favoritem, tím původním, co stál původně přes 80 tisíc. Jenže přišel převrat a Škodovka v rámci světovosti zvyšovala ceny, takže brzy stál bez jakýchkoliv zlepšení 130 tisíc. Měl jsem v Mototechně pořadník, objednal jsem si "luxus": barvu, dělená zadní sedadla a místo hodin otáčkoměr. Jenže škodovka prostě tyhle věci nedodávala, takže řada lidí mne předběhla za nižší cenu, takže jsem nakonec slevil z "luxusní" výbavy, oželel barvu a vysolil 130 tisíc. Kdybych asi čekal na objednaný "luxus", dočkal bych se tak možná na 1/4 milionu, na kterých Favoriti skončili před modernizací VW. Jenže platy byly tehdy ještě socialistické, kolem 2-3 tisíc. Jediná nepříjemná závada na tehdejším Favoritu byla doslova pověstná: prasklo těsnění pod hlavou, zůstal jsem viset s malým děckem na druhém konci republiky. Tehdy ještě nebyly žádné asistenční služby ani mobily ani jsme neměli pevnou linku, přestože jsme měli žádost několik let, takže jsme komplikovaně z telefonního automatu na benzínce sháněli přes známé a sousedy, co telefon doma měli, rodiče, aby pro nás dojeli a odtáhli nás, protože nás tehdy nikdo nechtěl ani táhnout (byl podzim, tma, chladno). Táta je vyučený automechnik, takže jsme koupili nové těsnění a doma v garáži jej vyměnili. A pak mi ještě odešla v záruce dioda na alternátoru, to mi opravili a pak 2 dny po záruce z ničeho nic baterka. Tu už mi odmítli v záruce vyměnit (tehdy byla záruka jen 6 měsíců), ale otec měl prořízlá ústa a v nějakém servisu na akumulátory mu ji bez problémů vyměnili. Favorita jsem se pak zbavil víceméně na doléhání místího Škoda dealera, na druhou stranu se mi ho podařilo podat téměř za sto tisíc, bez katalyzátoru. Brzy po tom ceny spadly hodně hodně dolů, protože přišly katalyzátory a řídící jednotky.
Pak nastoupily modernější, ale taky poruchovější modely zn. Škoda. O tom bych mohl napsat knihu pamětí. Nikdy nezapomenu na to, jak mi Škoda dealer v rámci předprodejní přípravy nafakturoval mimo jiné 2 (dva !!!) litry Ironu.
Domníval jsem se, že jsem vždy chytil nepodařené kousky. Jenže návštěvy servisů s odposlechy podobně zkoušejích mne ujistily, že poruchy jsou cílené, aby zkrátka měly servisy co dělat. Ostatně, dnes prodejci přiznávají, že už je neživí ani tolik prodej nových aut, jako servis. Sice existují garanční a periodické prohlídky a bouračky, ale také hojné odstraňování poruch.
V práci máme několik služebních škodovek. Chápu, že referentská auta, na kterých se střídají různí řidiči, trpí ještě větší poruchovostí, ale lidé, co mají jiné značky, s nimi neradi jezdí - škodovky jsou nepohodlné, malé, kostitřasy, holátka ničím nevybavená. A je radost jet na služebku v 5 ve Fabii (kterej magor schválil Fabii pro 5 dospělých ???), po vystoupení obíhat celej auťák a každé dveře extra zamknout a pak zase extra všechny dveře extra otevírat - u otvírání zadních dveří z místa řidiče si člověk může zlámat či vykloubit ruce. Bohužel, pokud je škodovka vybavená elektronickými vymoženostmi, stoupají možnosti poruch, hledání a odstranění poruchy je komplikovanější. Zkušení opraváři už vědí co a jak, ale než ty zkušenosti získáte, případně než se profláknou u nového modelu ...