Podlahové topení dlažba vs. plovoučka
Dobrý den,
chtěl bych dát do obývacího pokoje, otevřeně spojeného s jídelnou a kuchyní, podlahové teplovodní topení.Vzhledem k tomu,že teplo nejlépe přenáší dlažba, rád bych ji tam dal.Nebo se pletu a plovoucí podlaha je stejně tak vhodná a tu bych tam viděl raději.Jedná se mi hlavně o stráty tepla a možné poškození plovoučky při samotném používání topení.Může mi prosím někdo poradit co je vhodnější?
Děkuji Radan
Plovoucí podlaha je tenoučká, takže ztrát tepla bych se nebál. Výrobce pak u konkrétních kusů uvádí, jestli jsou vhodné nad podlahové topení. Co přesně znamená „vhodná nad podlahové topení“ nevím, praktickou zkušenost nemám. (Proč raději plovoucí podlahu než dlažbu?)
Plovoucí podlaha je přeci jen na oko méně chladná než dlažba a pokud se poškodí, je snažší ji vyměnit, nedokažu si představit kdybych měl třeba po 20-ti letech měnit dlažbu.Stačí aby jednou na ní něco spadlo a je zle.
Viděl jsem dlažbu u kamaráda v bytě, tuším že 4+kk, docela slušná výměra, podlahové topení. Bydleli jsme tam pár let během vysoké, takže jsme nebyli žádní beránci, a podlaha vydržela bez problémů. Pokud prdne dlaždice, podle mě se dá vyměnit celkem snadno, jen musí člověk nechat pár kusů do rezervy. Plovoucí podlaha se podle mě utahá rychleji. Do spáry občas přes veškerou opatrnost zateče trocha vody, povrch se podře a podobně.
Pořád mi jde ale více o tu tepelnou strátu,nebo spíše tepelnou vodivost podlahové krytiny.Člověk co podlahové topení dělá mi tvrdí ,že plovoučka nevydá tolik tepla co pojme.Firmy co se zabívají podlahovým vytápěním uvádí 20 až 25% menší náklady na vytápění než-li radiátory.Pro jakou ale krytinu.Přeci jen vhodnější mi příjde plovoučka, ale lze počítat se stejnou úsporou jako v případě dlažby, která je perfektní tak do chodeb, koupelen a kuchyní?
To je pitomost, ne?
To je podle mě z důvodů, které nemají s podlahovou krytinou co dělat. Podlahovka například ve srovnání s radiátory krásně hřeje od podlahy, takže mnohdy stačí nižší pokojová teplota a ušetříte. Ušetřit by myslím mohla i nižší teplota topné vody a větší setrvačnost topení.
ještě bych se chtěl poradit, dát-li do této místnosti ještě radiatory kvůli změnám počasí, abych si mohl přitopit.Předpokládám, že když se nemusí topit celý den pouze večer,podlahovku nebudu přeci zapínat a vypínat.Mám v plánu ale krb, tak nevím jestli už to není zbytečné.
No, kombinace teplovodni podlahovka a radiatory zni dost podivne - to prece chce uplne jiny kotle. V podlahovce ma bejt voda cca 40°C a pri tejhle teplote vody v radiatoru to je tak na dosuseni tricka a ne na topeni.
On se tam myslím dá vrznout nějaký směšovač, který pustí teplejší vodu do radiátorů a vlažnější do podlahy. To ovšem vypadá spíš na nouzové než systémové řešení, například když se předělává topení ve starším baráku. Jestli je k podlahovce a krbu dobré pořídit ještě další zdroj tepla nevím, to by se mohl vyjádřit některý z místních podlahovkářů. Já bych se radiátorům snažil vyhnout, je to práce navíc a překáží. (Otázkou je, co pak dělají okna, jestli se bez radiátorů nerosí.)
Nerosí, alespoň v nám v novostavbě ne. Radiátor mám jen jeden v garáži (ale tam jde voda o stejné teplotě jako do podlah).
S tím "směšovačem" by to šlo - musel bys vodu ohřívat na vysokou teplotu pro radiátor a ten okruh pro podlahy ochladit studenou vodou třeba na těch 35 °C - což je pěkná blbina.
Spíš se používá akumulační nádrž - k té může být napojeno několik zdrojů tepla a z ní rovnou vyvedeno několik výstupů o různých teplotách vody.
Prodávám dům s plynovým turbokotlem bez zásobníku, vytápění teplovodní s radiátory. Nový majitel chce v části domu podlahovku a přizval si na prohlídku topenářskou firmu, která navrhla nechat současný kotel a doplnit nějaký krám (tuším že právě „směšovač“), který se postará o rozdělení vody mezi radiátory a podlahu. Proto jsem se o tom řešení zmiňoval. Jak to v praxi funguje netuším. P.S. Co se rosení týká – v tom studentském bytě, o kterém jsem psal výš, se střešní okna rosila jako kráva. Ostění bylo udělané dobře, teplému vzduchu nebránilo, zasklení neposoudím. Těžko říct, kde byl problém.
K tomu směšovači ještě něco. Byl jsem v dosti velkém domě který -v přízemí 3 místnosti, každá podlahovku, další 4 místnosti radiatory. V patře obyvák+kuchyň+jídelna- zase podlahovka,další 3 malé místnosti radiatory. Na sřeše 6 kolektorů (asi se zbláznil ten člověk) a k tomu všemu krb v patře.V přízemí pak bude kotel na tuhá paliva.Šla mi z toho hlava kolem. Něco jako směšovač tam někde určitě je. A nebo to řeší ty akumulační nádoby.
Vrátím se ale k mé první otázce, zda-li je dobré mít k podlahovce ještě radiatory pro případ topení v tomto hnusnym nečase, kdy topení přez den vypínáme a na noc zase zapnem,podlahovka na to není přeci stavěná,nebo postačí ten krb.
Asi se pořád opakuji do kola, děkuju za odpověď.
Radiátory bych nedával, na tu podlahovku si snad dáš termostat, ne? Takže si nastavíš pro každou místnost libovolnou teplotu a o nic se dál nemusíš starat. Tak to mám já - každá místnost termostat, v každém patře je rozdělovač s ventily, které jsou ovládány těmi termostaty - otevře se jen ten ventil, který je potřeba.
Kolektorů mám taky šest a kdyby bylo na střeše místo, klidně bych nějaký přidal
To ano. Ale když je systém ovládán jen směšovačem (třícestný ventil), tak celý systém je nahříván třeba na 60 °C, které potřebuješ do radiátorů (a do těch vede jedna větev). Druhá větev bude do podlahovky, tam ti stačí třeba jen 35 °C. Takže na druhou větev dáš směšovač a tím vlastně ředíš tu 60stupňovou vodu na pouhých 35.