Leptání plošných spojů (chlorid železitý)
Dobrý den pokouším se vyleptat plošný spoj a už podruhé se mi to nepovedlo:( Postup:Z fotocitlivé destičky sloupnu samolepku,na destičku přiložím pauzák se schématem nechám to celé osvítit v krabici s uv lampou kterou sem předem předehřál,osvítím to po dobu 1 min a 40 vteřin.Poté vložím destičku do nádobky s vývojkou,pak nádobkou melu tak dlouho dokud se se schéma neobjeví a destička přestane barvit.Poté destičku umeju a vložím do nádobky s chloridem železitým který jsem předtím ohřál v láhvi v umyvadle s horkou vodou (cca 25min).Deštičku nechám plavat na hladině a když jí po 5-10 minutách překontroluji to co má na destičce zrudnout nezrudne tak že tam není ani náznak rudé barvy.Destička se sice začne vyleptávat ale leptání trvá cca 2hod a výsledek je nepoužitelný (začne se leptat to co nemá).Vůbec nevím kde dělám chybu že nedocílím zrudnutí plochy.Vývojka i hlorid je nový.Děkuji
Staré a vyřešené téma - zamykám (Kurt)
pokud se ti správně vyvolá osvícená deska, vypadá to podle doby volání na vyčerpaný chlorid. Jednak neni nutno ho předehříívat, při teplotě 20°C trvá leptání jen do 15min.
Je světlý kupoval sem ho nedávno.
Fotocesta dobrá metoda má ale dost záludností a příprava desky, lak, osvit, vivoj a já nevím co ještě
a pak nic a ještě se to podleptává.
Používám kreslení na desky pomocí plotru s gelovou (emailovou barvou) tužkou Edding 780 od 0.3 mm.
Plotr mi spoj nakreslí a potom už jen do chloridu.
Práce plotru je vždy perfektní bez jediné chyby (tedy jak si to např. v Eaglu nakreslíte)tak to máte.
Při leptání nedocházi k podleptání nebo mě tedy ne Ta tužka je opravdu barva ne lihovka ta se mi podleptávala.
Jakou barvu má ten chlorid? Je hnědý, nebo už černý? Chlorid není třeba zahřívat, při pokojové teplotě stačí s destičkou trochu v tom chloridu šmrdlat a do patnácti minut je to hotový.
Je světlý kupoval sem ho nedávno.
*je světlý* nic neříká. Kupuji krystalický a rozpustím. Jinak termínus -je světlý-spíš signalizuje málo koncentrovaný....zkus vyleptat kousek tišťáku nenasvětleného jak píše MM
Kedysi, ak som práve nemal chlorid železitý, bežne som používal iný prastarý postup. Kyselina chlorovodíkova /HCl 33% ?/, bežne dostupná v drogerii, + peroxid vodíka /H2O2 8% ?/, taktiež z drogerie. Doštičku ponoriť do kyseliny, bežne som to kyselinu trochu riedil , ale niekedy aj nie, priliať trochu peroxidu. Kúsok pohybovať kvapalinou. Hotovo. Než budeš leptať naostro. Otestuj ako odoláva krycia emulzia, hlavne tenké - vlásenkové spoje, môže podleptávať okraje. V prípade kontaktu prstov s kyselinou opláchnuť vodou alebo v prípade väčšieho obliatia soda-bikarbona. Všetko z drogerie za par korun, vždy dostupne a všade.
Poznamka: kyselina sa riedi tak, že sa kyselina nalieva do vody, nikdy nie naopak !
Zkus vyleptat kousíček nechráněněho cuprextitu a jestli se to vyleptá normálně je problém v tom fotopřenosu-něco děláš blbě, jestli vyleptání bude trvat dlouho je chlorid nahovno.
Jestli je to malé nakresli to ručně postaru zředěným lakem na nehty nebo barvou
Problém by mohl být i v době ozařování, pokud je příliš krátká, tak po vyvolání může být obrazec dobře vidět, ale zůstane tam tenká vrstva laku, která brání vyleptání. Já osvětluji obyčejnou kompaktní zářivkou z cca 5cm po dobu cca 6 minut a je to bez problémů.
Problem muze byt i v tom pauzaku, sezere si sam moc UV. On se jeste pred tim patlal nejakym olejem, tim pekne zprusvitnel.
Jinak na kusovku doma, pokud je k dispozici laserova tiskarna doporucuju spis folie na prenos.
Jak děláš ten pauzák? Na lejzrovce nebo ručně tuší? Jestli tiskneš na laserové tiskárně, je třeba navolit co nejhorčí rozlišení DPH, nejlépe tisknout nějakou starou troskou s mizerným rozlišením od přírody. Když se totiž tiskne tišťák s velkým rozlišením, je to z jemných teček. Možno se přesvědčit silnou lupou, mikroskopem, nebo pohledem skrz odšroubovaný objektiv foťáku. To je na fotovrstvu u tišťáku nepoužitelné.
Chlorid nepředehřejvat, všechno má svůj čas. Uspěcháním se to akorát zkazí. Ohřátý chlorid silně podleptává a tenké spoje zruší.
U stoprocentní černé by tečky být neměly, rozhodně ne mimo hrany obrázku. Ne?
Noprávě jsou. Lejzrovka funguje na elektrostatickém principu, kdy se nabije válec vysokým napětím a přitahuje ty černé saze. Protože se uplatňuje skinefekt, tak by černé plochy byly uvnitř bílé - možno pozorovat na historických xerografických kopiích. Proto jsou i plně černé plochy z teček. U mizerných tiskáren se v peci slejou, u lepších zůstanou tečky.
Pokud používáš jednotlivé součásti procesu,a ne soupravu,může se stát,že použiješ negativní emulzi.Pak musíš mít také předlohu negativní.Tedy nejprve se musíš přesvědčit,že po vyvolání ti zůstane okolí spojů pokryté emulzí.Leptací roztok musí být hodně hustý,protože vlastní emulze je rozpustná ve vodě,tudíž v leptadle jí musí být málo.Dělá se to i tak,že se přidává chlorid vápenatý.Když si roztok na leptání připravuješ,musí být nasycený.Mnoho zdaru.
JABRAKA
Zatraceně málo. To co píšou v návodu mi nějak nefunguje. Co máš za UV lampu? Já mám HPL-N (vysokotlakou rtuťovou) 125W a osvicuji 8 minut (někdy i 9). Pozor! Nejde to dělat každou lampou. Tady je můj návod na výrobu DPS:
http://mnhs.cz/clanek-podrobny-popis-vyroby-plosny ch-spoju-dps-5
Ze stovky desek, co jsem udělal jsem při dodržení tohohle postupu zkazil tak 5 (buďto stará fotocitlivá emulze nebo slabá vývojka)
Jinak desky si stříkám sám, nekupuji ty, co už na sobě emulzi mají. Jsou pak čerstvé.
PS: Pár obrázků:
1. Takhle to musí vypadat po vyvolání:
2. Pár minutek po ponoření do chloridu (ne, chlorid neliju do trávy, jen jsem to dal na sluníčko, aby to rychleji hotový):
3. Po vyleptání a obroušení emulze z povrchu. Poté doporučuji rozpustit kalafunu v lihu a potřít štětečkem celou desku. Lépe se to pak letuje a je to odolnější proti zoxidování.
Matrice dělám tak, že vytisknu sytě černě na průhlednou folii nebo když nejsou peníze tak na pauzák 2x vedle sebe, rozstřihnu a slepím přesně na sebe.
Marku,vypadají slušně.Jen tak dál.My jsme dělávali negativ předlohy tak,že jsme nakreslili předlohu 5 x zvětšenou na křídový papír a ofotili na plochý film pomocí zvětšováku.Zvětšení se nastavilo pomocí značek a vyvolaný film (dokument s vysokou strmostí)se používal jako kontakt kopie.Osvětlovali jsme horským sluncem.
JABRAKA
Uvažuju o tom, že bych si udělal nějaké zařízení co by dokázalo zmenšit obraz 2x bez toho, aniž by ho jakkoli zdeformovalo. Asi nějakou soustavu velkých čoček (fresnelovy čočky?). Ale tam je zase problém s rozptylem světla, osvítilo by to i to, co nechceme, aby se osvítilo, nevím no.. Ideální by byla CNC mašina co by přebytečnou měď vybrousila a rovnou to i vyvrtala. Ta fotka je originál návrh ClonePI a je už to skoro na hranici toho, co jsem teď schopen stvořit. Člověk, pro koho jsem tu desku dělal ji zničil zkratem a přepětím (přímo tam zapojil motobaterii), odpařilo se pár spojů + se zakouřilo z pár drahých integráčů (každá součástka pracuje na principu vnitřního kouře a ten když odejde tak součástka přestane fungovat ).
Nestačilo by předlohu udělat tak, že by se vytisknul obrazec zrcadlově otočený na laserové tiskárně na běžný "lepší" kancelářský papír? S tím pauzákem je to hezká snaha, ale podle mě zbytečnost.
Na fotocitlivou vrstvu to dát stranou toneru a zatížit sklem tloušťky do 5 mm. Osvit horským sluníčkem. Pak klasika ... vývojka, chlorid železitý a nebo kyselina a peroxid vodíku.
Mám pocit, že běžný papír UV záření moc nepropouští. Proto se používá pauzák. I ten se dává tiskem ke straně mědi.
To už pak můžeš tisknout na měď přímo tiskárnou.Je tu ovšem problém,že plocha není úplně spojitá.Dá se to ovšem obejít dvojím tiskem na totéž místo,nikdy totiž tiskárna nenatiskne body přesně na jedno místo.Pak je už jenom problém v tom,aby se tisk nerozpustil v leptadle.
JABRAKA
Pánové mýlíte se. Tisknout přímo na měď je poněkud mimo. I běžný "lepší" kancelářský papír, myšleno bez hrubých vláken, prostě "konzistentní" v celé ploše úplně stačí. Dokonce se prodává zprůsvitňovací sprej, ale v praxi mám vyzkoušeno, že není vůbec potřeba. Něco sem se desek nadělal i pro nejmenší SMD blechy.
Máš asi pravdu,i když je dnes spousta materiálů i filmů,na něž lze tisknout.Ale ještě jsme nemluvili o další technice,sítotisku.Síto pro sítotisk,emulze na sítotisk a dobrá velkovýroba desek.Exponuje se stejně a natištěná předloha je naprosto odolná,dá se leptat dokonce kyselinou dusičnou.
JABRAKA
Asi by stačil olej...
Nějaký starý z friťáku .
Nebo silikon z friťáku (WD-40, konkord)
Páni leptači, také se pokouším o leptání, ovšem mám problém s tím, že při samotném leptání v chloridu železitém, mi chlorid rozpouští (od 2-3 min) nastříkaný lak. Po půl hodině už je skoro celý odplavený. Zřejmě je to jak někteří píšete větším obsahem vody v chloridu. Je nějaká možnost, jak tento roztok doladit, abych ho nemusel kanystr 5L vyhazovat? V případě leptání oceli, leptá se pouze jedním leptadlem pro očekávané zabarvení leptu, nebo je možné po leptání namáčet lept ještě s lakem v nějakém černidle/hnědidle? Díky všem! :)
Pokud máš nějakej lak ředitelnej vodou, tak se nesmíš divit. Mně na to stačil i obyčejnej lak na nehty, případně i lihová fixa.
No to ne :) Lak myslím Positiv 20 který je citlivý na světlo :)
O tom laku nic nevím, já neleptal už deset let. Zkus tedy leptat v něčem jiným, třeba kyselinou chlorovodíkovou s peroxidem vodíku + voda.
Taktak, za nás tyhle háj tek laky nebyly, nám stačil lihovej fix a pravítko.
Eh, někdy i bez pravítka, pokud to nebylo příliš složitý a bylo to jen na domácí použití. Ale nebyla fixa, jako fixa, některý podleptávaly, záleželo i na roztoku. Když bylo víc peroxidu, než kyseliny (asi tak 2:1) a jen troška vody, tak to leptalo do pěti vteřin
No, tatik mi kdysi vypravel o leptani v kyseline dusicne, ta pry take leptala instantne, ale linul se z toho zeleny dym.
pul hodina leptani uz je fakt dlouho. Pokud mas odrezky na experimentovani, zkus:
1) zvysit teplotu leptani(postavit kanystr na topeni)
2) ve sklenene nadobe cast vody odparit. Dobre vetrat a bacha at to sklo nerupne.
BTW: ten svelopozitivni lak - vyvolava se hydroxidem? Pamatuju jednou pri fotovyrobe problem s mizenim laku a bylo to prilis vysokou koncentraci vyvojky(hydroxidu). Ma to byt jenom 1% roztok a 0.5% bude fungovat taky, ale uz cca 5% ho zere.
Vyšší teplotu jsem zkoušel, ta jenom celý proces urychluje, bohužel i to žraní okolo v neosvícenném laku. Zkoušel jsem i leptat neosvícený lak a po pul hodce byl taky zkoro celej pryč.
Logicky mě napadá, koupit ten chlorid železitý v krystalický podobě a přidávat ho tam, dokud to nepřestane dělat, ale nevím, jakej koupit jestli pentahydrát, nebo to druhý, co poradíte? :)
Ohledně hydroxidu, ano, vyvolává se to slabým louhem cca 7-10g/L. Pokud je čerstvý během 30s se krásně odplaví tam kde byl osvícený. Jen nevím jak to pořádně sušit, jestli oplachovat a včem, když jak se zdá, ta voda temu laku vadí :)
kdyz tak koukam do navodu http://www.crcind.com/wwwcrc/tds/TKC3%20positiv20. pdf
Susil si v troube? A odmastil si tu desku pred pouzitim poradne? Vona i jenom mastnota lidskejch prstu muze vadit.
Jinak pridavani chloridu je ok, pentahydrat je levnejsi a dostupnejsi, ale zase se ho musi prisypat vic.
Tak taky napíšu pár vět, elektronikou jsem se v pravěku živil. Tenkrát byla v porodeji souprava pro výrobu fototišťáků, taková A5 cuprextitu zatavená v černý folii, k tomu ampulka s vývojkou. Kreslil jsem předlohu tuší na pauzák, pak dál osvit horským sluncem, vše striktně dle návodu (nepamatuji se), leptal jsem v chloridu mědí dolu. V kyselině solný to byla loterie, občas se to proleptalo. V chloridu fungoval také obyčejný lihový popisovač. Deska se vyleštila jemňounkým smirkem, odmastila, přegumovala mazací pryží, nadůlkovalo se přes papír rozmístění vrtacích bodů, a pak už jen podle pravítka spojovalo... Pro leptání kyselinou příprava desky stejná, ale kreslili jsme trubičkovým perem směsí lihu, kalafuny a barvou z lihového pipisovače (aby bylo vidět, co už jsem nakreslil) Kyselina se tenkrát prodávala běžně v drogerii, přidávali jsme 10% peroxid vodíku, poměr ale "citem". Nesměl z toho samozřejmě jít zelený dým, ale taky to nesmělo trvat hodinu. Deska se dávala, na rozdíl od chloridu, mědí nahoru a při leptání se pohybovalo nádobkou, aby se odleptaná měď odplavovala. Muselo to trochu šumět, leptání bylo oproti chloridu poměrně rychlé.
Takže nic nového oproti tomu, co je psáno výše, spíš jen shrnutí postupů před 15ti lety
No navod je to pěknej, ale já ten sprej mám od jinýho výrobce prodává se zde: http://www.ges.cz/-sprej-positiv-resist-200ml-ges0 8003223.html
Tam jsou tyto údaje trochu jiný. Suším při 70C 15 min, předem odmaštěno kartáčem a lihem.
Pokud budu moci do teho koupeného chloridu železitého, co se prodává na leptání spojů přisipávat ten pentahydrát, mám to zkoušet, dokud se bude rozpouštět?
Jo a abych nezapoměl, pokouším se leptat železo (testovací proužky plechu 11.... - otěruvzdorná ocel), pak se vrhnu na vybroušené čepele, ale to až budu mít jistotu, že to neprožeru okolo a nezničím dvouhodinový výbrus :)
Znáte někdo 100% roztok leptací lázně pro docílení černého vyleptaného povrchu?
pockej pockej, chloridem zelezitym leptat zelezo?
No jasnačka, to je přeci běžná věc :)
Vybroušené čepele dávat do roztoku chloridu železitého úplně normální není.
Jak to myslíš? Zbytek čepele je bud zalepený páskou, nebo zastříkaný nitro barvou, která se potom lehce umeje acetonem.
Hele já si myslim že chyba bude v tom že to máš krátkou dobu pod UV lampou . Ideální doba si myslim je tak deset minut a víc . Já to dělám tak ,že si vytisknu předlohu v inkoustové tiskárně na FOLII (POZOR MUSÍ BÝT PRŮHLEDNÁ !!! ). Nanesu vrstvu fotolaku na kuprák a dám do pece cca na 10 minut , pak ji přiložím na kuprextit a dám pod UV (10-15 min) , následně do vývojky a pak do chloridu