Především; štukování Ytongu, Hebelu a vůbec přesných tvárnic je tragický omyl, a potíž je v tom, že si spousta lidí neuvědomuje, jak velkou chybu dělají.

Přesné tvárnice se neštukují, ale omítají tenkovrstvou omítkou, která je na to vyvinutá a namíchaná, což štuk jednoznačně není. Druhá věc je, že tenkovrstvé omítky se nanáší v tloušťce minimálně 5-7 mm, podle požadavku výrobce. Vykreslení spár zdiva v hotové štukové omítce je způsoben dvěma faktory. Spáry nejsou správně promaltované, to znamená, že nejsou vyplněné maltou až k samému líci zdiva a příliš slabou vrstvou štuku, která není schopná udržet pnutí při schnutí a tvrdnutí směrem do spáry a propadne se. Protože se tenkovrstvá omítka ručně dělá dost obtížně, je lépe ji provádět strojně. A když už to tedy musí ručně být, tak tedy natahovat ve dvou vrstvách, ale hned po sobě, aby první vrstva nestihla povrchově oschnout a druhá vrstva se s ní dokonale spojila. Proto se musí pracovat poměrně svižně. Dvojí natahování je hlavně z proto, aby se docílila jakáž, takáž rovinnost výsledného díla. Ani při sebevětší pečlivosti se ale nedá dosáhnout stejné rovinnosti jako u strojního omítání. Proč se to téměř nedá ručně naházet jako klasická omítka je na delší povídání, ale raději o tom ani neuvažujte.

Perlinku a lepidlo rovnou tedy dávají lidé bohatí, kterým na nějaké té zlatce nesejde, dodatečně pak při zachraňování průseru nepoučitelní brouci pytlíci, pro které je přečtení návodu rovno osobnímu selhání. Pak ale mohou hudrovat jen sami na sebe že musí sáhnout hlouběji do kapsy.
Takže až vám někdo poradí, že Ytong se rovnou jenom štukuje, dejte mu po hubě a když to tak někdo na stavbě začne dělat, přeražte mu nejlépe obě ruce.