Mě připadalo, že kolega zakladatel vlákna tuto činnost provozuje neustále. Nojo, za mlada jsme kolem těch 18ti jezdili na mojí chatu a puritáni jsme rozhodně nebyli. Vždy jsme zůstali pány rozumu a i když trochu mlhavě, tak jsme věděli, že dřevěná chata a petrolejka je velice zrádná kombinace. Ovšem jednou (skutečně jen jednou), jsme byli v nedaleké obci v hospodě a ráno kolem 13. hodiny jsme se probudili a všichni měli džíny příšerně od bahna, někteří jedinci i na zádech a hlavě. To by nebylo nic divného, cesta z obce do chaty vede děsně rozbahněným lesem i když je všude jinde vyprahlé sucho. Divné bylo však to, že barva toho bláta byla naprosto jiná, než se na té cestě vyskytuje. Tato záhada nebyla dodnes vyřešena.