Copak samotné lepení, to ještě šlo, ale spárování. To byl panečku zážitek. Dneska je i na tohle kus cajku; tehdá jsme to dělávali kusem pasové gumy. Pak pěkně pilinama vyčistit, odstranit zbytky přebytečného cementu a něčím protáhnout spáry. To se dělalo tesařskou tužkou, nebo tyčkou od ramínka, co se na ní věší kalhoty a když byl někdo stejně blbej, věčně zapomětlivej jako já, nezbylo než protahovat prstíkem. Tfuj..! Ještě teď se mi ježí chlupy hrůzou při vzpomínce, kolikrát jsem měl bříška na prstech probroušená do krve.