vodní kámen v záchodové míse

Chemie je dobrá věc, funguje však zdlouhavě. Jsem pro hrubou sílu. Mísu jsem odšrouboval, odnesl na dvůr a tam vydlabal šroubováky, různými páčidly atd asi kilo pevné hmoty. Za půl hodiny mísa usazena zpět.

Panebože, kilo pevné hmoty! Co to jíte? Dolomitický vápenec?
To už je snad lepší koupit novou mísu, nevím jak by se vyrovnala s odsekáváním kamene a nerupla třeba při jednom z posledních šťouchů.
Já, jakožto lenoch od přírození a chemik k tomu leju výhradně kyselinu fosforečnou. Je pěkně hustá, neodteče hned do odpadu, neuvolňuje se z ní chlorovodík a tudíž nerezaví vše železné v okruhu 50m a za další je ke keramice šetrnější než chlorovodice.

Tvrdá voda ze studny jako kráva. Z bojléru jsem vymlátil násadou od rejče (je jako kladívko) 4 kýble sajrajtu po dvou letech provozu. Moderní potrava plná "éček" a instantní polívky z Číny spíš podporujou rozpouštění veškeré hmoty, včetně exkrementů ale to bychom se dostali k jiné otázce .

Též Veckoo má pravdu, labyrinty hovnovodu zacpání velice nahrávají. Klasické mísy s "odpočívadlem", kde se při vykonání potřeby člověk neosprchuje až za krk, jsem už nikde neviděl...

Mame taky misu s tim schodem, kde se drzi voda a driv se to obvykle splachlo ted uz jen vzacnou vyjimkou a vzdy se to hned po zatazeni za snurku jak zacne tect voda musi postrcit stetkou jinak voda jen protece kolem a vse zustane lezet na miste. Bohuzel nejde vymenit. Jednak je krome sroubu jeste nejak prilepenej k podlaze a pak mi patri jen 1/4 domu a majitel vymenu nedovolil.