účiník spotřebičů
protože mám jen jednoduchý měřák který neumí cos fí a tak ukazuje jen zdánlivý příkon ve voltampérách, zajímalo by mě kolik tak bývá typický účiník domácích spotřebičů - těch trvale zapnutých: lcd tv, počítač, lednička.
pro info: 32" lcd ukazuje 87 VA.
Měřáku by se mělo věřit.
1. Ukazuje tentýž příkon, co elektroměr, ten také jalovinu nezachytí.
2. Dle nařízení mají být všechny spotřebiče kompenzovány. Kvízová otázka: Co myslíš, že se stane, když odstraníš ze zářivkového tělesa kondenzátor?
3. Zapnutý (ne ve stand-by) LCD 87W je možný.
2. Co? Jsem napjatý jak prvorodička
Nebude kompenzace jaloviny na tlumajzně, zářivka bude svítit nadále stejně, elektroměr ukáže daleko menší odběr a když to udělá každý, shoří obecní trafostanice.
žiju v tom že se kompenzují jen velké spotřebiče v průmyslu - krámy pro domácnost takovou povinnost nemají.
žiju taky v tom, že elektrodynamické systémy elektroměrů měří jen vektory ve fázi = jen činnou energii. ostatně pokud jsou cejchované v kwh, potom tak měřit musí, žádný jalový výkon.
zatímco nejlevnější digitální měřáky za 350,- měří prostý součin u*i, nemají jak zjistit účinník a tedy činný výkon.
ad 2.otázka: nevím, nikdy jsem nad zářivkou nehloubal. ale protože se montovaly ve velkých množstvích v úřadech/ve fabrikách, u nich už stálo za to jejich tlumivky kompenzovat.
tak aspoň další měřicí pokus:
kancelářský pc s chipsetem (ati)690, procesor nějaký x2 s tdp45w - při kopírování na disku odběr 60 VA.
+ k tomu 19" lcd, kolem 25 VA podle jasu.
no pulzí zdroj a další průser v měření že? změř to osciloskopicky..nepřímou metodou..
Jsi mě zviklal. V průmyslu musí mít celé kompenzační stanice. Je fakt, že fázi posouvá každý elektromotor a kondenzátory tam nejsou. Digi měřák sice měří prostý součin u*i, ale u je v okamžiku měření posunuto vzhledem k i (na jednu nebo druhou stranu), tak IMHO též nebude jalovina zahrnuta.
Mě se zdají změřené hodnoty celkem pravděpodobné. Notabene u PC pískací zdroje asi moc mimo fázi nebudou.
PS: Náš profesor elektriky nás učil, jak si zapamatovat kde se co a jak posouvá: Cívka je jako dívka. Nejdřív napětí a pak proud. Na tuhle průpovídku se prostě nedá zapomenout ani po letech a stále je pravdivá.... ...I když dneska většinou zůstává jen u toho napětí
.
Dovolím si doplnit: "a odpor klade jenom zdánlivý"
To si žádá vysvětlivku pro totálního el_BFU:
- co je to daleko menší odběr? To jako že ušetřím korunky?
- zářivky v baráku nemám, můžu to nějak (teoreticky) zaonačit i se žárovkama, žehličkou atd..?
já právě myslím že ne - imaginární složka může být různě velká, ale správný wattmetr/elektroměr měří stále stejnou činnou složku, za kterou se platí.
to je právě nectnost měření ampérmetrem na silně indukční/kapacitní zátěži, že nedostávám správné výsledky. ale právě míru té chyby to chce u známých spotřebičů ověřit - proto pasu po hodnotách účiníku.
kdežto chybu měření způsobenou nesinusovým průběhem (typicky proudu do spínaného zdroje) zanedbávám, prostě jsem se usnesl že je malá (lépe řečeno: správnou hodnotu nemám čím změřit).
Korunky se ušetří - teda aspoň u klasických elektroměrů s cívkama a ktoučem, poháněným vířivými proudy. U moderního elektronického nevím, ale IMHO také se ušetří. Vše měří činnou složku, která když si to zobrazíš vektorově, při fázovém posunu proudu a napětí se zmenšuje a zvětšuje jalovina.
Chyba způsobená nesinusovým průběhem může být také zajímavá. Většina měřidel měří efektivní hodnotu (deprézká měřidla, elektronická), která může být silně odlišná od skutečnosti. Jedině elektrodynamické měřidlo (jádro vcucávané do cívky) měří z principu střední hodnotu, ale bývá cejchováno v efektivní hodnotě pro 50hz a sinus. Chyba by se dala pak spočítat z rozdílu naměřeného deprézským měřidlem a elektrodynamickým.
chyba od spinaneho zdoje je fakt zanedbatelna, zvlneni je u dobryho (podle normy) zdroje pod jedno procento. Fazova regulace jasu u zarovek to je jina...
Jinak snad krome tech zarivek a pripadne cirgularky a podobnejch, motorovejch hajzliku je ucinik opravdu blizky jedny a klido merit Ametr/Vmetr, chyba bude zanedbatelna.
mým záměrem bylo zjistit, s jakou chybou měření můžu u levného měřáku SOLID DT21 počítat, zda se účiníky při pracovních odběrech umravní a zobrazený údaj je použitelný.
dnes jsem to porovnával s kolegovým Voltcraft Energy monitor 3000, a není to tak špatné:
- ten levný krám dt21 ukazuje činný odběr spotřebiče (přestože má na displeji jednotku VA), to jsem nečekal.
- nízká cena je daná jednoduchostí - jednochip uvnitř používá nízké rozlišení A/D převodníku (8bit), to odpovídá rozlišení měření proudu 60mA (z povoleného rozsahu 16A). nejdou s tím proto kontrolovat spotřebiče v pohotovostním stavu - o většině šmahem prohlašuje že berou "nula", což není úplně pravda.
nějaká čísla:
32" lcd tv: 87W, účiník 0.96 / v pohotovostním stavu 1W (zdánlivý příkon 15VA), účiník 0.05
kancelářský pc s 19" lcd: 80W / vypnuto 3W (17VA).
malá laserovka: při tisku asi 280W / v klidu odběr kolísá kolem 5W jak občas zjišťuje na síti jestli není něco k tisku.
celkem mi klidový odběr různých spotřebičů (minivěž, dvd, tiskárna, tv, router, pc, monitor, hodiny, mikrovlnka) vyšel na 35W, při průměrných 20h nečinnosti denně * 365 to je 255kWh ročně; asi 1000kč.
Tak tento kram SOLID DT21 mam doma tiez a mozem ho vrele nedoporucit. Po ani nie trojmesacnom pouzivani sa odporucal. Tak som sa mu pozrel na creva a zistil som ze ten zalohovaci pidiakulator co tam je je totalne vybity. Tak som si tam na skusku pripojil 3 tuzkove baterky v serii a hla na displeji sa objavili ciselka a aj islo ovladat menu. Pripojil som ho teda do zasuvky a aj merany spotrebic, ale merak sice ukazoval a meral napatie v zasuvke ale nemeral prud a teda ani spotrebu. A tam som aj skoncil pretoze chyba bude pravdepodobne v poskodenom io na plosaku ktory to pravdepodobne mera (asi nejaky a/d prevodnik) a je zrejme nejako ciastocne poskodeny (kedze napatie mera, ale prud nie). Reklamovat som to nereklamoval, kedze do Baumaxu kde som to kupil to mam dost odruky reklamacia by sa mi pekne predrazila. Lutujem ze som tie prachy neinvestoval radsej hned do Voltcraftu.
účinník spotřebičů
Tepelné spotřebiče = 1
úsporné žárovky = 0,6
Staré lednice = 0,6
Nové mrazáky , lednice = 0,9
TV záleží na typu přibližně 0,6 stejně jako ostatní elektronika.
ak meras standby odber tak tam je "ucinnik" uplne sialeny, ptz to vobec neodobera sinusovku ale len kratke pulzy, takze tam nameras uplnu haluz (napr. pri 1W nameras 5W apod). Na to treba fakt dobry wattmeter ktory je urceny aj pre male nesinusove odbery.
Ak to meras zapnute a zariadenie ma PFC (dnes snad vsetky lebo musia), tak sa to blizi realite, odrataj napr. 10% a mas spotrebu
P.S. jaj po funuse, uz si to zistil aj sam :)