To je obyčejná stájovka. Tfujtajxl, který má krom principu s klasickou klenbou pramálo společného. Používala se výhradně v hospodářských staveních, zejména v maštalích a chlívcích. Odsud název stájová klenba. Nikdy jsem se s ní nesetkal v původně obytných prostorech. Tam se dostala jedině v rámci novodobých adaptací a rekonstrukcí. Začala se používat na sklonku 19. století s rozmachem železnice. Proto se velmi často setkáváme s tím, že není valena to válcovaných I nosníků, ale do běžných kolejnic. Po druhé válce s příchodem nových technologií rychle zapomenuta. Toliko ke vzniku a historii.
Teď k tomu, co vás zajímá. Klenba je vázaná z cihel na výšku 15 cm. Skutečne vázaná, nikoli skládaná v jednotlivých pásech za sebou. Veškerá masa navíc přez 15cm je násyp a záklop. Nejprve odstraňte horní vrstvy až na samotnou klenbu. Pak shora pomocí těžkého páčidla, nebo nějaké el. mašinky načněte u jedné zdi a v pruzích postupujte k protilehlé zdi. Pokud dobře víte co děláte, lze se pohybovat obkročmo po železných nosnících, ale z hlediska bezpečnosti si raději udělejte dřevěnou lávku, kterou si budete postupně posouvat. I když budete používat el. mašinku, počítejte že se i tak řádně zapotíte, právě protože cihly jsou vázané a nebude se jim chtít dolů. Klenba je totiž natolik geniální konstrukce, že snese i hódně velké poškození a nespadne dokud není opravdu extrémní. Ještě jsem se nesetkal s klenbou, pod kterou bych se bál projít, i když vykazovala známky poškození.

EDIT: Ještě mně teď upozornil tErmit na přerezlou (v maštalích pochopitelně nejčastější příčina poškození) traverzu. Takže pokud není v místě poškození podepřena zdivem, zajistěte ji před započetím bourání stojkami.