Zelená energetika
Narazil jsem na zajímavý článek o problémech s OZE v Německu. Jen mě zarazila jedna informace:
...Navrhovaným technickým řešením je společný projekt síťových operátorů TenneT a TransnetBW nazvaný SuedLink. Výhledově se jedná až o 5 linek zvláště vysokého stejnosměrného napětí +/- 500 kV, každá s plánovanou přenosovou kapacitou cca 2 GW. ...
Ze školy si pamatuju, že výhodami střídavého vedení jsou nižší ztráty a nižší průměr vodiče. Pro uváděné vedení to bude kabel tloušťky stehna Haliny Pavlovské, ne?
http://nejedly.blog.idnes.cz/c/447454/Pozvolne-nem ecke-prozreni-z-iluze-zelene-energetiky.html
Zdroj: http://nejedly.blog.idnes.cz
Pamatuješ si to blbě. Výhodami vysokého napětí jsou nižší ztráty a nižší průměr vodiče. Na velmi dlouhých linkách VVN střídavého napětí ale vznikají jiné problémy, které souvisí s tím, že délka vedení se blíží vlnové délce kmitočtu 50Hz a které právě řeší přenos stejnosměrným proudem i za cenu velmi složitých zařízení na začátku a na konci vedení.
Presne tak. Ono teda ani tak nejde o tu vlnovou delku, to by to vedeni muselo byt extreme dlouhy(i kdyz uz se to nekde v kanade nebo kde povedlo), ale hlavne jde o kapacitni a indukcni ztraty. Stejnosmernym proudem se to eliminuje.
Jako dalsi vyhody se uvadi treba moznost propojit dve soustavy o ruznem kmitoctu(v evrope bezpredmetny) nebo soustavy mimo fazi(zatim bezpredmetny, kdo vi jak do budoucna).
Ale faktem je, ze to vedeni k tomu stehnu nebude mit tak daleko. Prochazejici proud je 2000A, budou to slusny lana.
Neměcké železnice využívají kmitočet třetinový, tedy 16 a 2/3 Hz, přestože v síti běžně mají 50Hz. Sice to není rozvodná soustava, ale zanedbatelný výkon to také není.
Ono je těch systémů spousta a i u nás se někde najde těch (dneska) 16,7Hz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_napájecí_s oustava
No jo, na šoupačce mezi Znojmem a Rakouskem.
Jinak těmi dvěma (no, jsou tedy čtyři, ale Bechyňka je dnes obsluhována spíš nezávislou trakcí a ještě ta šoupačka u Znojma) soustavama jsme docela exoti. Slováci pomalu, ale jistě, přezbrojují na střídavku.
Jsem zvědavý, co budou ČD dělat s banánama, až Slováci přepojí Žilinu. Čím budou tahat rychlíky na Košice. No a banány pak doslouží někde na rychlících do Mechova nebo na osobákách z Ústí nad Orlicí do Týniště.
Chlape nauč se proboha počítat.
2GW, 500KW to je přesně 4000 A, žádne asi.
Do měděného drátu se vejde až 4 A na mm2 průměru.
Tj potřebuješ 1000 mm2.
Kdyby to byl čtvercový kabel tak je to odmocnina. Tedy 31x31 mm. Kulový bude mít o něco málo (v řádě desítek procent) větší průměr. (viz vzorec obsah kruhu.)
Pokud by Halina měla hnátu tlustou tři centimetry, tak by se nemohla ani postavit.
Vole, tohle je učivo základní školy.
Ano, o výhodách VN vím (proč by se taky stavěly trafostanice a dálková VVN vedení, že). Šlo mi o porovnání střídavý/stejnosměrný proud. Vždyť při použití SS proudu musí být ztráty obrovský (Laicky řečeno - při SS proudu musí elektron uběhnout celou trasu vedení. Při použití střídavého proudu běhá jen pár metrů, nebo kilometrů tam a zase zpět.)
Nevím ale zda totéž platí i pro vysoký proudy...
""Laicky řečeno - při SS proudu musí elektron uběhnout celou trasu vedení. Při použití střídavého proudu běhá jen pár metrů, nebo kilometrů tam a zase zpět.) ""
To je hodně laicky řečeno
Ty elektrony se chovají, jako voda ve zcela naplněné trubce. Když na začátku pustíme tlak, začne okamžitě vytékat voda na konci. Je jedno, že to není právě ta voda co právě prošla otevřeným ventilem na začátku.
Pokud bychom měli sledovat jen jeden daný elektron, pohybuje se ve vodiči poměrně pomalu ( Rychlost tohoto posuvného pohybu (nazýváme ji driftová rychlost) je ale velice malá – asi jen 10-5 m·s-1, zdroj: http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php?limit_od=14&h ledat=elektronu&obor= ). Ty elektrony se pohybují ve vodiči podobně, jako bychom trubičkou strkali řadu kuliček, jeden jakoby strká druhý. Vodič i bez proudu je elektronů plný.
Pokud zanedbáme indukční a kapacitní vlivy, ohmův zákon platí pro stejnosměrný i střídavý proud stejně.
Například povedeme li vodičem o odporu 1 ohm, proud 10A DC,
Tak úbytek na vodiči bude 10V (U= IxR). Ztrátový výkon na vodiči bude P= UxI, tedy 10W.
Totéž platí, pokud bude proud střídavý. (50Hz).
Tedy pro DC i AC proud stejné velikosti, je potřeba stejně tlustý drát.
U ss proudu se musí počítat jenom s isolačním odporem a činným odporem vedení. U střídavého proudu vstupuje do hry ještě impedance (jak psáno výše - kapacita a indukčnost) a problémy spojené s vlnovou délkou (jak psáno ještě výše). Ona totiž vlnová délka je 3000km, takže 1500km je půl lambda a to je docela průšvih.
Ako uz ti pisali, celkova impedancia vedenia je vzdy vyssia jak odporova zlozka impedancie (vyplyva to zo samotnej fyzikalnej definicie), z toho vyplyva ze vacsie straty na vedeni su vzdy so striedavym prudom. Tolko k fyzike.
To co si pamatas je asi o tom ze na koncoch toho vedenia ked chces transformovat XY kV na 220V tak u striedaveho sa to d arobit jednoducho trafom, u SS to musi byt komplikovane zariadenie ktore kedysi (vzhladom na neschopnost v minulosti vyrobit take zariadenie efektivne) jaksi asi nebolo az tak efektivne jak moze byt dnes (si myslim, nie som expert na design kilovoltovych SS menicov :). Na vedenie samotne je vzdy vyhodnejsi SS.
copak kV, to už je dneska na každé lokomotivě, ale jak se dělá půl mega je naprosto mimo moji představivost a chápání...
Tak to je aj mimo moju :) Mozno tam je nejakych 500 tranzistorov v serii, a cele to ma 10metrov :)
Pánové, děkuji za opravu světonázoru.
... a proto to tu mám tak rád. Člověk si tady dost rozšíří obzory.
Špatně si to pamatujete! Výhodou střídavého napětí byla snadná transformace na vysoké napětí a zpět! Jinak platí, že při daném výkonu je při vyšším napětí potřeba nižší proud a to platí jak pro střídavé, tak pro stejnosměrné.
Problém u st. dálkových rozvodů je třeba koróna a kapacitní svody a spousta jiných problémů. Proto se třeba střídají pozice fází a lidí, co to umí navrhnout, je čím dál méně, nějak vymírají.
A navíc to není žádná novinka, to měli již dávno v Zemi, kde včera je již dnes někde na Kavkaze a dokonce 1MV. Jak to ovšem dostali zpět na použitelné napětí, kdož ví.