izolace obvodových stěn

predevsim by bylo dobre vyjasnit si pojmy. ze zadani to neni zcela jasne patrne. chcete zed odizolovat, nebo ji odvlhcit provetranim? spis bych videl asi to odvetrani.
takze predpokladam ze vykop bude zcela jiste sirsi. kdo kopal rucne, vi, ze sirka 40 je snesitelna zhruba do hloubky kolen a pak uz to neni ono. kazdopadne by bylo vhodne kopat pokud mozno az na zakladovou sparu s nekolikaprocentnim sklonem dna vykopu od objektu. v te prohloubene casti bude ulozena flexibilni drenazni trubka. k rodinnemu domku bohate postaci DN 80mm. na stenu se prilozi nopova folie napr. LITHOPLAST SANA, nebo JUNOP tak, aby zdivo mohlo vlhkost odvetravat a zakotvi se specielnimi hreby s obracenymi kloboucky. na dno vykopu se v slabe vrstvicce rozprostre drcene kamenivo frakce 16-32, ulozi se drenaz a obsype se opet kamenivem 16-32. dale se vykop vyplni kamenivem, tentokrat frakce 32-63. bud zcela, nebo jen castecne a zbytek se doplni vykopkem. proti zaneseni je mozne ochranit bud primo drenaz omotavkou pomoci geotextili, nebo oddeleni kameniva od zeminy opet geotextilii. drenaz ochranena geotextilii se takto upravena da jiz koupit. oddeleni zeminy od kameniva je mozne pasem jen na hornim lici kameniva, nebo tristrannou vystelkou ve tvaru leziciho pismene U. viz. detaily (namaloval nezbedny synacek).
po dosypani terenu se muze opetovne ulozit okapovy chodnicek. jako daleko elegantnejsi reseni se mi vsak jevi dosypat kamenivo az do urovne terenu, ohranit ho zahradnim obrubnickem a presypat oblazky. NIKDY! a to opakuju NIKDY! neponechavejte presah folie volne slehnout na zem a uz vubec ho neodrezavejte zaroven s terenem. pro spravnou funkci je velmi dulezite vytahnout nopovou folii alespon 200mm nad teren a zakoncit krycim profilem, ktery folii prikotvi, zaroven stale umoznuje odvetravani, ale znemozni zatekani za folii, coz by veskere vynalozene usili zcela degradovalo.
CINK

dno vykopu ve sklonu

drenaz s omotavkou

pas geotextilie

tristranna vystelka

Nad terénom nopovú fóliu ako zaomietnúť?

Nedávno jsem to tu řešil.

Přeji hezký den,
podobný problém mám na chatě a jako naprostému laikovi mně vrtá v hlavě jedna maličkost. Drenážní trubka je podle mne v podstatě husí krk. Pokud ji zasypu štěrkem neudělá mi z ní hmotnost štěrku placku? Nemá se přes to dávat ještě nějaká chránička?
Honza

O to se nemusíte obávat. Zkuste si na ni šlápnout. Je to až k nevíře, kolik to ho díky žebrování snese. Také je ze silnějšího materiálu, než elektrikářské chráničky - husí krky.

Díky moc.

Skvělá diskuse. Můžu se připojit? Až na základovou spáru, tomu rozumím, ale já mám část domu podsklepenou, odhadem cca 1,80 pod úrovní terénu. Co s tím?
Díky

K.

co s tím, vyfoťte okolí a nejdeme řešení. Není třeba vždy odkopávat barák a riskovat poškození základů!!

Zdravím Vás Milane, potřeboval bych poradit. Na chalupě jsme vnitřní místnosti vykopali cca do 30cm hloubky. Nemůžeme se dohodnout, jak udělat ono odvětrávání podlahy konkrétně v jaké výšce udělat díry ve zdi. Zda využít komín, aby bylo docíleno většího sání. Prostě za návod k tomuto řešení a radu od Vás bych byl nesmírně vděčen. Petr B.

Malovat neumím, ale vysvětlím on line. Že si mě najdete on line na internetu?

Dobry den,

porad si nejsem jist tou geotextilii. Kdyz vezmu filtry na vzduch, vysavac, filtr na kafe, atd. vzdycky se zanesou drobnyma casteckama a prestanou filtrovat a propoustet vodu nebo vzduch. Nebude to stejne v tomto pripade. Nebylo by dobre dat geotextilii co nejvejs aby se pripadne za nekolik let dala vymenit. Nejsem si tim jist, je to jen nazor

Na geotextilii nedáváte jemné kafe, ale kamenivo, takže se tím zanášení zbrzdí. A geotextilie propouští v celé ploše. Horší by bylo zanesení dírek drenážní trubky, těch je omezený počet.
A navíc tedy se mi ještě nestalo, že by filtr byl úplně neprostupný.

A jak to mám udělat, když mám na sokl přilepenou betonovou terasu a nemohu se tedy dostat až na zádkladovou spáru? Celou terasu bourat nechci. Je vysoká cca 80 cm. Bude stačit, když odstraním pár dlaždic a udělám vákop cca jenom 30 cm? Tedy ne až na základ domu. Další postup už by potom byl stejný (flexi hadice apod).

Zdravím,
jsem rád,že jsem našel tuto diskuzi. Jako stavař bojuji na chatě se stejnými problémy...
Část chaty je podsklepená a jako základy zde slouží tvrdá břidlice prokládaná jílem. Na statice budovy se to projevuje drobnými (zatím) prasklinami projevující se se změnami počasí. Ve sklepě je zároveň vytvořena "studánka" na užitkovou vodu,jejíž odtok se po letech ucpal. Stává se tedy,že v zimním období se sklep naplní vodou,nejvýše tak do 1,5m.
Zároveň u chaty postrádám větší zdroj vody,takže bojuji s myšlenkou vybudovat z části sklepa "záchytnou nádrž" a zbytek objektu podřezat a zaizolovat proti vzlínání vlhkosti do stěn(hydroizolace od počátku chybí).
Je vůbec možné něco takového vytvořit a neohrozit tím statiku budovy? Je mi jasné,že promrznutí nasáklého jílu v základech je velkým problémem,jenž bych chtěl řešit železobetonovým skeletem z vodostavebního betonu uvnitř sklepu,který by měl zpevnit jeho konstrukci a zamezit sesunutí.
A nebo raději základy obkopat a nově odizolovat a tím úplně zamezit průsaku vody...?

S díky J.Král

Díky moc. Budu se řídit Vaším návodem.

Jak Vam to slo. Ja se chystam na stejnou vec. Chodniky jsem vykopal, zitra jdu na hlinu. Slysel jsem, ze drenaz mam ulozit do pisku a ne do sterku. Jakou drenaz jste pouzil. Dekuji

Do písku rozhodně ne. Použijte PVC drenážní roury např. TYTO, nebo TYTO

Dekuji za predeslou rychlou odpoved.
Myslite, ze na zasyp mohu pouzit drcenou stavebni sut??? Pan co to prodava, tak tvrdi,ze lidi si to kupuji pro tyto ucely. Stavebni sut saje vodu a kamen ne, tak nevim je to dobre nebo ne.
Dekuji

Pán je obchodník a prodává. Nic mu nevytýkám, jen konstatuji. Využití recyklátu pro tyto účely.. mno.. emh.. jak to říct. Zkrátka ještě jsem se s tím nesetkal a ani mně to nenapadlo. Osobně bych byl pro jistotu raději konzervativní a vyhl se mu. Nasákavost, no netroufám si tvrdit, jestli by byla ke škodě. Spíš bych měl větší obavu z vysokého podílu prachových částic a zanesení perforací na drenáží. Jinak by se technicky asi nedalo nic vytknou, ale jak říkám, pocitově bližší je mi poctivej šutr.

Dik. Jdu do kamenu. Uz jsem zamluvil dopravu. Asi vsude nasypu 32-64? Staci drenaz 80? Chtel jsem dat 100, ale pry to je zbytecne. Kdy jste jel kolem ta se stavte na . Mate stejne nazory jako muj projektant.

Jojo, kolem domku 80 bohatě stačí. Kamenivo 32-63 je optimální. Na obsyp je lepší použít ještě kamenivo jemnější 16-32, aby velký štěrk neležel přímo na trubce. My to takhle děláme, ale není to podmínkou a pokud je trubka chráněná geotextilní omotávkou, jde rovnou do velkého štěrku.

Díky za nabídku

Dobrý den,
poradíte prosím, co dělat, když nemám kám svést vodu z drenážního potrubí? Můžu nechat kolem domu pás ničím nepřikrytého štěrku a doufat, že se to "nějak" odpaří a vsákne hloub do země?
Nevěřím moc základům našeho domu - přízemí bylo postaveno snad ještě koncem 19. století a na to později přistavěli první patro, takže plánuji odvlhčení provádět po několikametrových úsecích, mám štěrk raději strojně udusávat?
Děkuji

Taky už jsme dvakrát řešili podobný případ. Jednou to nakonec skončilo velmi jednoduše protože se drenáž svedla do studny která po povodních téměř ztratila vodu a podruhé jsme asi 10 m od objektu vyhloubili jámu cca 3 x 6 m se dnem asi o 1,5 - 1,8 m níž než základy. Drenáž sem byla vyspádovaná, jáma se zasypala kamenem sbíraným z pole, vršek se zarovnal kamenivem 32-63, pak ještě pocukroval drtí 16-32, přikrylo se to celé geotextilií a zasypalo zeminou. Ještě v rozích se osadily dva komínky 200 mm na odvětrání a co vím posléze tudy zákazník čerpal vodu na zálivku pokud jí bylo dost, protože podloží je tam pěkně prodyšné a vsakování funguje velmi dobře.

Hutnění kameniva kolem objektu možné je, ale pozor na porušení nopové folie.

Co když se takhle izoluje stěna řadovky, která vede do ulice? Co se dělá s konci drenážní trubky pak? Nějaké komínky by vypadaly jako pěst na oko. Viděl jsem ústí trubky v rovině s chodníkem, zakryté děrovaným víčkem. Nezatéká ale potom do ní? Je tam vůbec k něčemu, stihne to provětrat? (Nebo se nějak vytáhne na stěnu domu?)

Odvětrání zajišťuje nopová fólie. Fólie musí být uložena správně. Nopky ke stěně, nikdy naopak. Jen tak může fungovat proudění vzduchu a tím odvětrání. Drenážní trubka nepotřebuje na chodníku či terénu co pohledávat. Pokud ovšem není použita primárně na odvětrání. Tam komínky a mřížky jistě své opodstatnění mají, ale to je trochu odlišné téma a řešíme ho zde v jiném vlákně.

Mhm, takže pokud chci jen odvětrat stěnu, drenážní trubka tam být nemusí? (Pokud se ptám hodně blbě, netlučte mě prosím.)

Tak jsem dneska začal konečně kopat a jsem z toho takový celý rozpačitý, neb mi základy končí 20 cm pod povrchem zemským. To tam snad ani nemá smysl dávat tu folii, ne? Zasypu to štěrkem...? A na dobrou noc si budu opakovat, že co nespadlo sto let, nespadne ani teď...

Zdravím Vás. Dnes se chystám začít s podobnou akcičkou. Konec základů dvacet čísel pod povrchem, tak to je síla. Já mám praskliny ve zdi (dům z pol. 30 let). Radil jsem se se známým, který se touto činností zabývá profesionálně a ten mi radil to postupně po metrových kusech podbetonovat. Výhledově uvažuji nad touto přízemní částí ještě postavit patro. Jsem zvědav jaká překvapení mě tam čekají.

co nespadlo sto let, nespadne ani teď

Nespadne, něčím podobným jsem si prošel taky. Už jsem to viděl v těch nejčernějších barvách, tak jsem si pozval statika. Mávnul nad tím rukou a řekl že kdybych viděl na čem všem stojí některé domy, hodně bych se divil.Dával mi příklad že stavebmí firma za 1. republiky ošulila zákazníka tím že místo betonových základů dům postavila na udusaný štěrk.Dům stojí dodnes, až v 60. letech se začaly objevovat drobné trhlinky a pak se na to teprve přišlo. Zpevnit vazbu, maximálně stáhnout dům okolo věnce kulatinou 16 mm a nechat to být, to bylo jeho doporučení. Začít se znepokojovat až když trhliny dosáhnou 1 cm a budou se zvětšovat.

Taky si myslím, že by nemělo... Trhliny se neudělaly ani po povodni, měli jsme 80 cm. Já teď bádám, jak s tou folií. Přijde mi, že při takové hloubce (mělkosti) je zbytečná, že to bez ní bude aspoň víc dýchat...

To alcazar - zdravím, tomu se nedá ani věřit, základová spára v hloubce 20 cm? Neodnesla ta povodeň 100 cm pozemku? Ne, to si dělám srandu, ta folie by tam asi být nemusela, ale zase při ceně 50,- Kč za bm, a když ji ještě rozpůlíš, /20 cm pod a 30 cm nad terén/, zamezíš přímému styku vody / třeba za deště / s obvodovou zdí. Pochopitelně v kombinaci s drenáží, jak je popsáno výše.

Mám podobnou zkušenost - koupili jsme (my blázni ) starou hájovnu postavenou před cca 140 lety (podle původního majitele) - stará část je částečně podsklepena, obvodové stěny jsou cca 75cm široké a ve staré části kompletně z kamene, novější část má zdivo cihlové. Základy tvoří jen kameny uložené v jílu - v podsklepené části zhruba 140cm pod zemí, postupně se hloubka základu zmenšuje směrem do svahu až na nějakých cca 40cm. Opakuji, že tam není ani kouska betonu, (natož izolace ) což jsme zjistili až při odkopání kvůli drenáže na pokyn statika. Chalupa stojí 140 let a zatím nespadla, i když v oné podsklepené kamenné části jsou v kamenném zdivu praskliny, zřejmě způsobené "sedáním" do promočeného jílového podkladu (okapy několik let moc neplnily svou původní funkci, a zřejmě tomu napomohla i k této části "přilepená" původní, jistě netěsnící betonová žumpa). Statik strašil podbetonováním po částech - což by v tomto případě bylo stejně nemožné - základ není betonový a kamení by se rozsypalo. Udělali jsme tedy okolo výkop a v patě základů vylíváme beton 30cm široký a 40cm vysoký vyztužený svařenou konstrukcí ze čtyř 16mm ocelových prutů pospojovaných 8mm třmeny do tvaru kvádru. Tím vznikne okolo celého domu jakýsi železobetonový věnec, který by měl zabránit případnému "rozjíždění" původních jako-základů a zároveň svymi třiceti cm šířky zvetší plochu onoho základu, takže by nemělo docházet k dalšímu propávání-se oné kamenné stěny v podmočeném terénu. Samozřejmě okolo přijde drenáž - podle návodu výše uvedeného v této diskuzi (tímto děkuji sHpy00novi za fundovaný návod, díky kterému jsem nalezl i tuto diskuzi) a likvidace jímky, aby se zabránílo dalšímu podmočení terénu okolo domu..
Každopádně když to po sobě čtu, tak si znovu opakuji, že jsem blázen, když jsem to koupil..

Počítejte ještě s jednou věcí, až uděláte okapy a odvodníte - jíl změní objem a chalupa se znovu hne. V posledních suchých letech se také hnuly jinak stabilní sto let staré domy.

které stavby se pohnuly po 100 letech?

No třeba ta moje , nemyslím, že by poskočily, ale prasknou jinde. U nás je od povodní 2002 mimořádné sucho a spodní vody o dost níž.

kejki, takž před povodní nebyli praskliny po povodní taky ne a teď když to vyschlo tak to popraskalo?
Díky

Jo, moje ruina na jílu mimo záplavovou oblast se pohla, a statik mě uklidnil, že tak to prostě je a že je toho víc.
Ten doplněk se suchem od povodní už byl jaksi navíc, ale fakt je, že přepady z tůní do Vltavy jsou místo potůčků jen rygoly v krajině a nejvyšší dvě tůně jsou bez vody a zarostlé kopřivami.

Tak teď jsem se od srdce zasmála čtu si tady ohledně izolace stěn a rozhovor se začíná ubírat zajímavým směrem chichi. Koupili jsme si teď s přítelem starý baráček, ze začátku to byl docela stres, protože dojel známej a začal nám vykládat jak je tam všechno špatně, jak je dům mokrý a uvrhl nás do totální deprese. Dům byl rok zavřený a po té co jsme strhali lina a koberce z křivé betonové podlahy krásně to vyschlo - otázkou je co to udělá v zimě :-O Ale vidíme to pozitivně, teď už si nechám radit jen od pozitivně smýšlících kamarádů stavařů...

Pokud máte štěstí, tak skutečně zaberou i minimální opatření. Na bastlírně je pár lidí, co odvlhčili domy el.mag metodou. Je to mnohem levnější než podříznutí.
Každé forum má svou mantru, na zahradě.cz se zase přísahá na odvětrané podlahy.
Ale nejlepší cesta je smlouva s caterpilarem a nový domek z levných tvárnic. A malý, stejně děti s rodiči bydlet nebudou. A vytopíte to ledničkou a svíčkou na stole

Z toho si nic moc nedělejte, takhle se stavělo dříve hodně domků na vesnici. Pamatuji jak mi babička vyprávěla , že sedlák zapřáhl dvě kravky, udělal pluhem brázdu v místě plánovaných základů, naházel větší kameny, zamazal mezi nimi jílem (ti bohatší pak vápennou maltou) a už se stavělo do výšky. No a tenhle domek stojí s mírnými prasklinami na jinak hodně kluzkém jílovém podloží už přelomu 19. a 20.století dodnes. Mezitím byl podle pamětníků několikrát úmyslně podpálen (kvůli pojistnému) což lze dodnes poznat podle některých mírně ohořelých trámů.

zdravím, u nás v nově zatepleném paneláku stejný případ
začal se kopat rygol cca 30cm hluboký a široký cca 40 cm
položí tam nopovou folii a zasypou makadamem a nahoru jemný štěrk a drenážní trubka prý není třeba a nechtějí z finančních důvodl zakoupit obrubníky, prý by to vyšlo na moc peněz
drenáž se bude dávat hlavně z důvodů toho,že když prší tak je spodní část soklu zasviněna od bláta apod.

firmu nechtěli, bo by údajně tato práce vyšla celkem na nějakých 30.000 kč, tak na schuzi rozhodli,že si to uděláme sami

P.S. byl jsem proti tomuto postupu práce svépomoci, ale přehlasovali nás se sousedem, takže ostatní chlapi se do toho už pustili

stejně to vidím tak že ten jemný štěrk, který bude na povrchu bude brzo všude okolo a po zimě bude snad 2 metry od baráku, protože obrubníčky nebudou
a bojím se i toho, jak to vyřeší u těch dveří jak to tam obkopou

Fakt mi nikdo neporadí??

A jak to mám udělat, když mám na sokl přilepenou betonovou terasu a nemohu se tedy dostat až na zádkladovou spáru? Celou terasu bourat nechci. Je vysoká cca 80 cm. Bude stačit, když odstraním pár dlaždic a udělám výkop cca jenom 30 cm? Tedy ne až na základ domu. Další postup už by potom byl stejný (flexi hadice apod).