Spetna klapka v odpadovom potrubi / dazdovom zvode
Klasicky panelak, 7 poschodi, dazdovy zvod do kanalizacie na ulici. V pivnici umyvadlo pre uoratovacku s odpoadom vyvedenym do dazdoveho zvodu, za sifonom len minimalny sklon, dlzka trubky tak cca 50-60 cm.
Ide o to, ze ked pride privalovy dazd, kanalizacia sa zhlti, nestiha vodu zo strechy cez dazdovy zvod a vyraza cez pripojene umyvadlo. Zamer je dat medzi dazdovy zvod a sifon umyvadla spetnu klapku.
Otazka je, ak nebude stihat kanalizacia, ci nepride k pripadnej mechanickej destrukcii spetnej klapky vplyvom tlaku vodneho stlpca v dazdovom zvode - kedze kanalizacia nestiha, a neviem ani, aky vysoky vodny stlpec sa vytvori, to podla mnozstva zrazok, ale ani ako to odmerat. Uvazujem o obycajnej spetnej klapke DN 40 v plastovom prevedeni (to je asi priemer pripojneho potrubia do dazdoveho zvodu)
Zpětnou klapku bych neriskoval, tím akorát přesuneš problém jinam - místo pivnice voda vylítne někomu v bytě. Spíš by to chtělo v pivnici vyřešit nějaký přepad a vodu odklonit pryč...
V bytoch by nemal byt problem, tam je rura relativne bez nejakych otvorov az na strechu (okrem spojov rur)
Ono aj ta kanalizacia funguje, ale nestiha, takze nieco odteka, vodny stlpec podla mna nebude vysoky
Prepad nieje mozny, pivnice su podlahou pod urovnou terenu aspon -1m
Aha, to jsem si neuvědomil, že to není odpadní roura ale dešťová. Ale i tak by nebylo dobré, aby se v ní tvořil sloupec vody, který bude mít tlak a může si najít někudy cestu... Takže by bylo lepší kontrolovaně přebytek vody vypouštět pryč.
Asi to nechápu. V paneláku máte ve sklepě umyvadlo, které je napojené na dešťovou kanalizaci? Proč není napojené na splaškovou kanalizaci? Kdysi jsem se o to zajímal a myslím si, že nejmenší zpětné klapky se dělají na průměr 110 mm, ale nemusí to být pravda. Také cena nebyla zrovna nejmenší.
Tak se dělá i pro průměr 75 mm cena cca 2000,-, ale píšou tam nepoužívat pod úrovní vzduté vody, tak nevím co si o tom mám myslet.
Je tu ještě jeden problém. Pokud to slouží jen pro uklízečku, tak ta vylévá kbelík s písečkem, který vytře na chodbách paneláku. Píšeš o minimálním sklonu a ten píseček se ti bude před tou klapkou usazovat.
Pretoze ten co to kedysi davno za socializmu robil, zvolil cestu najmensieho odporu, tj. zvisly dazdovy zvod cca 70 cm od umyvadla, kanalizacne zvody idu pod stropom, aspon co vidim na chodbe a v miestnostiach.
Nasiel som jednu, co by sa mi pacila, aj priemer je v podode, dostupna iba v CZ . . . dn40 v cene cca 35EUR
Klidně ji kup a namontuj, nic tím nezkazíš. Vypadá to, že jde i čistit což je výhoda. Cena není strašná a po prvním větším dešti uvidíš na čem seš. Osobně se ale domnívám, že by se spíš měl projít odvod dešťové kanalizace od domu, aby nedocházelo k tomu že odpad nestíhá. Měl by se zvětšit průměr vodorovné kanalizace od domu. Při výšce 7 pater při plném dešťovém svodu a pokud ležaté potrubí má stejný průměr jako okapový svod, je jasné, že k zahlcení bude docházet při každém větším dešti.
Asi nejde o to, kolik má dům pater, ale jaká je plocha střechy a tím pádem kolik litrů nebo m3 musí odtéct...
No asi tak nejako, ale tych zvodov tam je viac, toto je jeden problematicky, nakolko je donho ten vyvod z umyvadla.
Za normalnych brok, lejakov a dazdov je v pohode, ale raz za cas, ked pride taky fajn "slejvak" , tak to nestiha, mozno raz za dva roky, teraz to bude mozno castejsie . . .
Proč hledat závadu tam kde není. Pokud by byla v nedostatečném průřezu okapových svodů tak by docházelo k přetékání dešťové vody ve žlabech a to tazatel nepsal.
Panelák, který má žlaby jsem ještě neviděl.
Není problém při napojení dešťového svodu na kanalizaci, ve špatně průchozím lapači naplavenin (nesprávně geigeru)? Nemusí být ani ucpaný, jedno koleno na nevhodném místě taky udělá svoje.
Bohuzial, k nicomu inemu nieje pristup, len k stresnemu zvodu ktory vidno v pivnici od stropu po podlahu . . . dalej cesta neznama , podlaha betonova, je v prostrieku chodby, smrom k ceste (kanalizacia) je este rad pivnic . . . sitko by malo by byt na streche na vstupe.