Rákosový strop sundat nebo nechat?
Ahoj otázka k rekonstrukci, dvoupatrový dum, nahore je vybrána škvára a vidim trámy a podbití stropu ze spodního patra.
Mam dat vatu zezhora mezi trámy a dvojitý zaklop a Osb nebo udelat podlahu a dole až budu delat tak strhnout strop a davat vatu a sadros strop?
Strop neopadavá, napadla me myšlenka jestli ho nenechat a dat pres nej jen Sadrokarton nebyla by lepsi izolace zvuku tim?
Nebo je lepsi ho strhnout?
S rákosovým stropem jsem si vyhrál. Občas někde kousek spadnul (jezdí mi kolem domu vlak, když jede Sergej, klepe se barák jak při zemětřesení). Nechápu, jak to mohli staří Češi nahodit. Mi to jen padala mokrá malta na hlavu. Bez jakékoliv úpravy jsem udělal na to strop ze sádroše, ať si rákos dělá nad tím, co se mu zlíbí. Stržení rákosu jsem považoval za zbytečnou práci. Izolaci stropu ano, ale nezapomeň na parotěsnou folii.
Potřebuješ víc "mazlavou" hmotu na nahazování - přidat vápno.
Zkoušel jsem všechno, i sádru (to mi poradil v hospodě zedník). Jediným výsledkem byla čepice, co jsem měl na hlavě, že jsem s ní mohl zatloukat hřebíky. Na rákosu malta prostě nedrží a jestli někdo řekne, že ano, bude toho litovat
Starí Češi totiž na to najprv nahodili riedku a silnú čisto cementovú maltu (cement, trochu piesku a voda - nič viac). Tak vznikla veľmi tenká škrupinka, na ktorú až po niekoľkých dňoch nahodili klasickú vápennú omietku.
Tak si to pamätám z dávnych čias keď moji rodičia stavali dom. Tie stropy držia doteraz bez jedinej prasklinky, a to sa nad tými miestnosťami mnoho rokov nešetrne pracovalo (napr. hádzali sa z pleca 60kg vrecia s obilím a pod.).
Česky se romu říká špric.
Teoreticky to znám, také jsem se to tak snažil dělat. Patrně staří zedníci měli daleko víc času a trpělivosti. Špricu muselo být patrně více vrstev, než se získala vrstva, na kterou se dalo nahazovat.