měří maximální hodnotu a z ní počítají efektivní, která ale platí jen pro sinus

jo, taky mám měřicí průmyslovku. (není to úplně tak, viz dále)

ale už chápu, kde jsem udělal v úvaze chybu: tazatel má na výstupu 555 pouze kladné impulzy (teddy průběh s velkou ss složkou), nemá na výstupu oddělovací trafo ani vazební kondenzátor, ani mu nikdo nikdy netvrdil, že vyrábí střídavý průběh. nikdy by mě proto nenapadlo, že bude měřit výstupní napětí střídavým voltmetrem. došlo mi to, až když znovu čtu jeho úvahy o kmitočtu.
když se mu podaří dosáhnout střídu 1:1, má na výstupu napětí doraz-doraz, čili ten voltmetr by měl na ss rozsahu ukázat cca 6v při 12v napájení. pro něj je to rozumná kontrola, že má nastavenou střídu těch 50%. když střídu změní, úměrně se mu změní střední hodnota = měřená ss složka, čili hodnota která logicky souvisí s jeho signálem.

ale na střídavém rozsahu mu to bude ukazovat cosi, co nebude přímo úměrné jeho střídě. st průběh bude často tvořený širší a nižší kladnou hodnotou a užší a vyšší zápornou - co chce na tom voltmetrem za 300,- měřit?
a současně druhá podmínka o které píšeš: jakou metodu ten levný multimetr používá pro aproximaci efektivní hodnoty (která je mu pro jeho představu ještě víc k ničemu), třeba odvozenina ze střední hodnoty * 1.1. bývá to reálnější než odvozovat bulharské součinitele z průběhu, co je deformovaný nebo naopak obohacený rušivými špačkami.
výsledkem je, že nesmyslnou hodnotu ještě zkreslí. čili měří něco, co vůbec nedává smysl.

tj. v případě, že si třeba vhodným poměrem R1/R2 nastaví střídu právě na 50%, pak právě ty nejlevnější multimetry se sledováním střední hodnoty ukážou nejlépe vyhovujících cca 6v: na st rozsahu má měřák oddělit ss složku a voltmetru pak zůstane rozkmit +-6v kolem imaginární ss složky.
ovšem kdyby logicky přepnul na ss rozsah, bude to měření správně fungovat v celém rozsahu duty cycle.