Vymena drevene podlahy za betonovou
Ahoj vsem,
na pude mame mistnost, kde je cast podlahy betonova a cast byla z prken. Prkna i polstare jsem dal pryc a nasyp jsem vyrovnal, viz. prilozene foto pred vyrovnanim nasypu. Ted resim, jak tam udelat betonovou podlahu. Mam predstavu, ze na vyrovnany nasyp dam kari site o prumeru 8, oka 150 x 150 mm a vyliju vrstvou betonu B30 o tloustce 50 mm. Nasledne vse srovnam samonivelacni sterkou.
Co vy na to? Rikal jsem si jeste, ze bych dal pod beton OSB desky.
Diky za pripominky
Jirka
Nejsem zadny odbornik, ale nevim proc pod beton OSB desky, prijde mi to zbytecne. OSB desky, co vim, nekdo dava nahoru, ale kdyz to budes vyrovnavat samonivelacni sterkou, tak k tomu take neni duvod.
Mely by plnit funkci vrstvy, ktera oddeluje nasyp a beton. Nasyp je proste zbytek ze stavby a i kdyz jsem ho vyrovnal, tak se nekde propada, protoze je jemny. Taky by zamezil tomu aby nasyp vysal vodu z betonu. Preci jen ho nemuzu moc vlhcit, o patro niz je byt.
Vyhazej ty velke a ostre kusy a pod beton dej geotextilii a na ni folii. Osb tam fakt nepatri.
Nad geotextilii jsem taky uvazoval, ale OSB desky mi prisly bytelnejsi. Uvidim jakou sezenu. Nejaky tip nebo je to jedno?
Jde taky o nosnost stropu - přeci jenom beton bude těžší než prkna. Váha se sice rozloží, ale aby nepopraskala omítka nebo tak něco. Záleží, jestli tam jsou trámy, traverzy nebo třeba klenba...
Pokud nikdo z nás neví jaká je stavba stropu a tím pádem jeho možná únosnost je bezpředmětné radit. Jinak lze na vyrovnání použít kermazitbeton nebo beton s polystyrenem. Pokud bych něco dával pod beton, tak nějakou fólii proti protečení vody do spodní místnosti.
Bych se obával o nosnost, beton je těžký jako kráva. Proč nedat nové polštáře a OSB desky? Beton je studený a opravdu bych se obával, aby nebyl po chvíli o patro níž. Když tak konzultovat se statikem. Nevíme-li co je ve stropu, těžko poradit. IMHO dle mých zkušeností nebude nosnost stropu zas nějak veliká.
Já nevím , zda tam má ta kari sít smysl . Ta se dává do konstrukčních prvku a větší síle než je 5cm . Tedy kdyby jste měl monolitický strop , tak kari sít dáte pár centimetru od spodku betonové vrstvy . Pak ta kari sít má technologický smysl a brání pruhybu . Do vrchního podlahového betonu - mazaniny se nedává.
Kari síť má význam kde hrozí praskání betonu - pohybem zeminy v zimě a v létě a tak. Aby z toho byl monolitický strop, musela by armatura být předpjatá, což v domácích podmínkách jde těžko. Princip přepjatého betonu (jsou tak dělány mosty i prefabrikované překlady na strop) je (zhruba) v tom, že se roxory armatury natáhnou a zabetonují a pak pustí, čímž stlačují beton. Roxory jsou velmi hustě.
Beton má odolnost na tlak , ale na tah nikoliv . Proto se tam dávají ty roxory . Tedy u stropu je prohnutí a spodní část je namáhaná na tah . Naopak u balkonu se dávají nahoru , protože tam je to opačné .
Podle mne ležící kusy vložit do těch drážek a zhruba vše vyrovnat. Na to pak, pouze proti protečení vody, PVC folii v šířce 2 m a slepit spoje třeba jenom izolepou. Pak, bez karisítě, provést vrstvu 5 porobetonu (cement s perlitem a trochou jemného písku) a na to pak tu nivelačku. Nakonec "finál" třeba plovoučku na miralonu.