Systém Stela a Clivia koupil moji rodiče v časných 90. letech. Díky pantu - kování v horní dvoutřetině lůžka drží matrace hodně při sobě. Vysouvání sedáku je bez koleček. Vydrželo to řádění vnoučat, která na tom zkoušela různě skákat. Spalo se na tom dobře, protože to bylo pevnější, než různé molitanové matrace na žebříku, které jsem měl já v prvním bydlení. Ale to závisí na současném osazení pružin a matrací.
U rodičů je na vrchu područek prkénko, což je ultimátní věc z hlediska údržby i čištění.
Nevýhoda je nemožnost povalování s opřením, na to je spíš křeslo s taburetem.
U rodičů je to jen ze třech dílů, takže může stát až u zdi, tyhle mají trošku jinak udělaný poměr dělení matrace.