Je to úplně jednoduché. Já trubky (i pro plyn) pájím, protože na to není potřeba speciální lis. Trubky se řežou řezacím "kolečkem" (jde to i flexou, ale to mi přijde takové neřemeslnické) a pak se musí srazit hrany, hlavně ty vnitřní aby ostřina nekladla odpor a nezpůsobovala šumění vody. To se nejsnáz dělá speciálním odhrotovačem na trubky, ale jde to i nějakým šábrem, nožíkem, srážečem Noga apod. Povrch který budete pájet se očistí zevnitř kulatým ocelovým kartáčkem (spojky, fitinky) a zvenku čisticím rounem (vypadá to jako drsná strana houbičky na nádobí), to se při troše šikovnosti dá použít i na vnitřni povrch. Natřete pájecí pastou (kyselinu moc nedoporučuju), kolem spáry omotáte jeden závit cínu nebo tam jen přidržíte konec toho cínu (musí to být speciální cínová pájka na rozvody vody) a ohřejete plynovým hořákem. Cín to nasaje do spáry, podle potřeby ještě přidáte aby byl celý spoj zaplavený cínem (ale nesmí stékat po trubce, to pak když uvidí profesionální instalatér tak pozvedne obočí a ptá se kdopak to pájel) a je hotovo. Ještě to očistíte mokrým hadrem od zbytků pasty a máte na příštích 100 let vystaráno. Všechny tyhle přípravky a nástroje mají běžně v bauhasuech apod. v regálu hned vedle trubek.

Ještě k tomu plastu: neuvolňuje se z něj nic škodlivého, jestli se rozhodnete pro plast, tak z tohoto hlediska je to bez nebezpečí. Ale má určité nevýhody, proto mám v plastu jen rozvod pro závlahu na zahradě