No, u sériového zapojení to jde ještě dál:
1) při sériovém zapojení prochází všemi články stejný PROUD. Dokonce bez ohledu na kapacitu každého článku a dokonce bez ohledu na to, že některý článek je ÚPLNĚ VYBITÝ - nemá už žádné vlastní napětí.

2) SE ZTRÁTOU KAPACITY NARŮSTÁ VNITŘNÍ ODPOR ČLÁNKU. Co se stane, když je jeden článek v sériové baterii úplně vybitý (nemá žádnou vlastní kapacitu)? Protože jím dál prochází proud z ostatních článků do spotřebiče a zpět, začne se článek bez kapacity chovat v sériovém obvodu jako ODPOR = vzniká na něm úbytek napětí, ovšem V OPAČNÉ POLARITĚ - ostatní články jej svým proudem vlastně nabíjejí. Většině druhů a konstrukcí akumulátorů vadí změna polarity natolik, že se článek úplně a nenávratně zničí (krom toho, že se jako správný odpor, jímž prochází proud, také řádně zahřívá).

PROTO JE NUTNÉ DO BATERIE POUŽÍVAT ČLÁNKY SE STEJNOU KAPACITOU A VNITŘNÍM ODPOREM.

Bez rizika není ani zapojení článků PARALELNĚ.
1) zde je bezpodmínečně nutné zajistit stejné napětí článků a jejich stejný vnitřní odpor (pro některé baterie jsou jednotlivé články "párovány" - při výrobě vybírány ty, které mají nejpodobnější parametry)
2) pokud je některý článek rozdílný, vybíjí ostatní články svým menším vnitřním odporem
3) je pravdou, že dlouhodobým seřazením do paralelní baterie se články "učí" a chovají se pak obdobně po většinu životnosti.
4) Na konci životnosti článků se baterie celkem rychle "rozpadne" a nepomůže měnit nejslabší články za "ještě dobré".

PROTO JE NUTNÉ DO BATERIE POUŽÍVAT ČLÁNKY SE STEJNOU KAPACITOU A VNITŘNÍM ODPOREM.