Děkuji za reakci.
Co píšeš kolem pracovní nejistoty, to je vcelku jasné a tak to chápu i já.

Co mám problém pochopit je právě ta vypočítaná spodní hranice jmenovitého rozsahu, podle téhle citace

Máme-li tedy například v technických podmínkách měřiče impedance s měřicím rozsahem 0,00-19,99Ω uvedenu pracovní chybu měření ±(2% z MH + 5 D), vypočteme spodní hranici jmenovitého rozsahu Δjm= 100×0,05/(30%-2%) = 0,18Ω. Jmenovitý rozsah přístroje tedy je 0,18-19,99Ω.

Prostě že přístroj s měřícím rozsahem 0,00-19,99Ω a pracovní chybou měření ±(2% z MH + 5 D) má spočtený jmenovitý rozsah přístroje 0,18-19,99Ω ??? - to nedávám, a už to čtu po osumdesáté páté

Je to zřejmě nějak začarovaný v těch 30% podle normy, ale jak?

Jestli snad by ten výpočet někdo dokázal přeříkat svými slovy, nabyl jsem zde pocitu pocit že i bahno je revizák elektro?