Já si myslím, že bojler z této doby tě možná i přežije. Já mám Tatramat z roku 1995 uvnitř smaltovaný a stále drží. Tenkrát se to ještě dělalo trochu jinak. Bralo se to jako investice, ne jako krátkodobé spotřební zboží. Anodovou tyč jsem vyměnil jednou, potom už ne. Vodu mám velmi tvrdou.
Jediný nedostatek který se projevil, je, že trubkové těleso přímo ve vodě, je v přírubě namontované oválnou paticí, přes gumové těsnění. Zkrz přírubu tak prochází středový upínací šroub a dva konce trubky tělesa. Tohle těsnění asi po třech letech zpuchřelo a tudy to začalo téct.
Opravil jsem to tak, že jsem koupil silikonové těsnění do klasických vřetenových kohoutků. Jsou to kolečka o průměru asi 12mm, asi 5mm silná, s dírkou uprostřed na uchycení. Jsou červená a modrá. Z tělesa jsem odstranil původní těsnění a trochu snížil lem oválné patice, aby stačila tloušťka nového těsnění. Do silikonových koleček jsem uprostřed vysekl otvory o průměru vývodů tělesa a střed. šroubu (8mm a 6mm).
Navlékl na vývody a těleso upevnil. Od té doby bez problémů. Tenkrát byly Tatramaty snad nezničitelné. Moje sestra, měla Tatramat získaný už z druhé ruky, neznámého stáří a pak ji sloužil ještě asi dvacet let. Z dnešního pohledu neuvěřitelné. Dnes není výjimkou, tekoucí bojler po třech letech. Kdyby to nebylo nějak úmyslně připravené, tak by snad tak silný plech, jako je tlaková nádoba, nemohl za tak krátkou dobu proreznout ani,
kdyby neměl žádnou povrchovou úpravu. Ale to asi bude ta "ekologie" stále kupovat a vyhazovat. O plýtvání surovinami a energií se raději moc nemluví, hlavně recyklujme a recyklujme. Nejlepší "recyklace" je, když se to nemusí vyhodit.
Ale to by pak multimiliardáři měli málo miliard a tím by stagnovala "ekonomika".