Deštová voda od souseda
čau,
od souseda asi 50 m střechy vzd.čarou mě teče jeho deš.voda na dvůr.
Nechá se s tím něco dělat? Domluva nepomáhá.
Stavební úřad?
čau,
od souseda asi 50 m střechy vzd.čarou mě teče jeho deš.voda na dvůr.
Nechá se s tím něco dělat? Domluva nepomáhá.
Stavební úřad?
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Městský úřad a stížnost?
Podle § 169 odst. 1 stavebního zákona: „Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.“ V § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, je uvedeno: „Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. V § 21 odst. 3 citované vyhlášky se dále uvádí: Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
Zdroj Ministerstvo pro místní rozvoj.
jedná se o starou chalupu ale koupil to nový majitel
Likvidace dešťové vody na vlastním pozemku platí jak pro původního, tak pro nového majitele.Kdyby mi, jako majiteli novostavby, posílali sousedi svoji dešťovou vodu ze svých "starostaveb", tak bych za deště jezdil po zahradě na kánoi.
kam se mám a na koho obrátit? každý říká něco jiného, stav.úřad to prý neřeší a pouze občansko právní spor ale to si myslím může trvat hodně dlouho.
Začal bych asi doporučenou výzvou sousedovi.Nafotil bych místa, kudy teče jeho voda na můj pozemek a požádal bych o nápravu.Pokud by se nic nezměnilo, obeslal bych Obecní úřad, stavební úřad.....počítejte i s tím, že to bude skutečně trvat dlouho.
Teda jestli je to po 50m volnyho pozemku... Obecne, obcansky zakonik hovori o tom, ze ty imise od souseda nesmi byt vetsi nez v miste obvykly. Pokud je to nejakej prudkej svah a zcela nevsakava puda, tak s tim asi soused moc nenadela a nezbyde nez to resit na svym pozemku.
Jako nad pozemkem mam pole, zemedelec dela co muze, neosiva sirokoradkovy plodiny, ore rozumne, ale stejne to pred nejakejma osmi lety privlak splachnul na nase pozemky. Delat se s tim ale neda nic.
ten co tam tu vodu vypouští na cizí pozemek porušuje zákon!
Na zákon bez súdno znaleckého posudku ministerstvom menovaného znalca z odboru, prípadne súdnej žaloby v zmysle O.z. sa normálny, slušný, poctivý občan z zvysoka vyprde v prípade, ak nemôže bez prítomnosti verejnosti prefackať suseda, ktorý vec ani po písomnej výzve spolu s kompetentnou obcou (zaslané poštou, DVR I. tr. v obálke s vrátenkou) v lehote do 30-dní, nerieši. Oskenované čelá obálky + v.r. podpísanej vrátneky ako aj explicitného textu podnetu s fotodokumentáciou v 3D, 5K ultra hd hifi farebnej kvalite, je nutné zaslať tiež orgánom a susedovi mailom s dôrazným upozorním podopreté príslušnými zákonmi o Správnom poriadku, ústavy, O.z., apod.
Jedine pri rýchlom riešení daného stavu zostáva pri odtoku zrážkovej vody od suseda na vlastnej parcele vykopať jarok (rigól) do spádu a vodu odviesť na cudziu parcelu (napríklad sofistkovaným, zakopaným PVC potrubím).
Niekde poniže u iného suseda sa zase objaví "liečivý prameň" dažďovej vody šikovne ukrytý pod maskovanými drnmi.
Jak píše správně rádce BAHNO, nelze požadovat po sousedovi, aby netekla deštová voda k vám, jste li pod ním. Na to myslí i občan.zákoník. Něco jiného je, zdali k Vám vypouští deštovou vodu, pokud jí může odvádět jinam.
Rada pro Vás je, pohovořit se sousedem, aby se postaral o to, aby voda netekla k vám. Pokud nic nudělá, musíte si nechat udělat znalecký posudek, že nekoná tak, jak mu ukládá občan. zákon,. Podle posudku, pak na soud. Jiná cesta není.
od koho si mám nechat udělat znalecký posudek, děkuji.
Od znalce v oboru, třebahydrolog, soudní znalec ve stavebnictví. Nebo myslíte konkrétní osobu z Vašeho okolí?
nejsem terénem pod sousedem ,jsem vedle uplně na stejné urovní výškově
Mimo řešení ve smyslu platných zákonů, většinou končících pouze u soudu, je možné konkrétní řešení problému místní, na pozemku sousedově, případně i na vlastním pozemku .
Pro toto by bylo nutné znát složení půdy a podloží ve větší hloubce a způsob jak voda teče, zda v ploše, nebo ve stružce. Pochopitelně chápáno při dešti, ne přímo při povodňovém, dlouhodobém přívalu vody. Tam toto řešení nemusí být dostatečné.
Pokud by šlo o podloží schopné vsakování (nesmí být nepropustný jíl) a přítoku stružkou (případně ji do stružky svést), pak v místě stružky vykopat větší a hlubší jámu a tuto zaplnit štěrkem (vytvořit t.zv. "vsakovačku").
Já měl takto řešeny, do doby než byla u nás zhotovena kanalizace pro svod dešťových vod, všechny svody od okapů z RD. Výhodou bylo, že je u nás podloží od hloubky cca 1 m štěrkové. Mimo povodeň v r.1997, kdy okolo našeho domu byla hladina +10 cm a okolo tekla "řeka", vždy, běžné deště, zvládly bez problémů.
Vodu podchytit a využít na zalévání. V letošním roce co by za to někteří lidé dali.
Ješte lépe zachytit a prodávat sousedovi k zalévání!
takže udělat okapy a napsat fakturu na souseda