Já chápu, že na tom někdo může být takhle špatně a vůbec nechci spekulovat o tom, proč se člověk do sraček dostane. Když už v nich ale je, chtělo by se trochu přizpůsobit.

Proč teda bydlíš za 13? Podnájmy se dají sehnat i za polovic? Proč nezkusíš alespoň na čas nějaký azylák? Proč se nepoohlédneš po lépe placené práci (třeba i za cenu přestěhování)? Proč si nepořídíš byt společně s nějakou kamarádkou (třeba taky samoživitelkou s dítětem - pomohli byste si obě)?

Řešení je spousta, ale natáhnout ruku na úřadě je samozřejmě nejjednodušší...