Když to shrnu, tak bych to viděl např. takto,kamna za ně na odt. hrdlo T kus pod T kusem svislá cca 0,5 m roura (na saze)z "T" přímo nahoru (stále uvnitř dílny) svislý kouřovod, v dostatečné vzdálenosti od stropu (zejm. je-li hořlavý)nahoře koleno 45 st. z něj šikmo rouru přez šamot průchodku v itongu (mezírku mezi šamotkou a kouřovodem zvenku ucpat nehoř. šňůrou venku za zdí druhé koleno 45 st. svislá roura nad střechu. Části co jsou venku tepelně nehořlavě zaizolovat. Pokud nedáte nerez roury řešením jež by prodloužilo životnost je použít i alespoň zvenku smaltované kouřovody či celosmalt.Anebo zakoupíte z nerezu přímo jen izolovanou část komína která bude venku, a tedy která nebude dlouhá (jelikož svislý kouř. od kamen povede zevnitř)tj.izolovaná svislá nerez roura dle potřeby 1-2 m nad střechu, koleno 45 st.a cca 0,5 m (nebo 0.3m dle síly zdi)nerez roury (povede zdí může být bez izolace)zevnitř pak redukce ze 140 mm (min. vnitř. průměr nerez dílu)/na 120 a zevnitř už klasicky obyč roury. Lze to ale provést i jinak, např. vést z kamen rovně přez zeď a svisle to táhnout nahoru venku což by bylo pak už víc jako komín ale pak bude izolovaná a nerez část dražší (v případě nerezu)

Vedení kouřovodu vnitřkem ke stropu má výhodu- nemusí jít o korozivzdorný materiál,nemusí být tepel. izolován, předá ještě zbytkové teplo do dílny, ušetří délku "drahých" nerez izolovaných dílů. Nevýhoda je pak vybírání sazí zevnitř (1x za rok se to dá dobře zvládnout)