zatloukání hřebíků
S dotazem o síle kterou je třeba vyvinout při zatloukání hřebíků mě poslali sem. Tak jak to tedy je? Kolik N se rovná F, jestliže chci zatlouci hřebík? (Jen přibližně, vím, že asi záleží na typu kladívka, hřebíku a fo čeho hřebík zatloukám...)
Změna kategorie, původně: Ostatní (Kurt)
Písmenem F se většinou značí síla, písmeno N jsou jednotky právě zmíněné síly F. Například "F = m*g" a vyjde to v Newtonech.
Sílu, kterou musíš vyvinout, aby jsi zatloukl hřebík do podkladu, bude záviset na třecí síle materiálu a povrchu hřebíku, který se dotýká zmíněného materiálu - logicky. Takže se zabýváš blbostma a až budeš zabíjet hřebík tak do toho prostě bouchni a on tam zapluje
takhle
To je jedno aku, len musi byt vacsia ako trecia sila posobiacia na klinec v dosledku trenia klinca a materialu do ktoreho je zatlkany.
To je úplně jednoduché. Musíš se ale rozhodnout, na kolik úhozů kladivem ten hřebík chceš zatlouct. To je docela důležité. Je zřejmé, že pokud to bude na jeden ( mluvíme o délce hřebíku 63 mm, ta je též důležitá!!!), budeš potřebovat nejen pořádné kladivo, ale také pořádně šikovné ruce.
Kinetická energie, kterou budeš potřebovat, je dána vzorcem W=1/2 m v2 (=v na druhou), kde m je hmotnost kladiva, v je rychlost, jakou udeříš. I když se kladivo bude pohybovat po kruhové dráze, klidně si jeho cestu můžeš linearizovat. Jak vidíš, proměnných je víc. Takže si dosaď do vzorečku obě proměnné, a lehce ti vyjde, co potřebuješ.
Samozřejmě, pokud budeš zatloukat na více úhozů, je třeba ještě do vzorečku zakomponovat sílu a směr větru, údaje ti poskytme Český hydrometeorologický ústav, na webu chmi.cz. Někdy hraje roli i síla slunečního větru, proto je dobré hřebíky zatloukat pod slunečníkem, nebo jinde ve stínu. V noci by tě asi sousedi neměli moc rádi.
Doufám, že jsem na tvůj dotaz odpověděl přiměřeně.
Ještě jsi zapomněl na nadmořskou výšku,ta je taky dost podstatná,protože na horách je odpor letícího kladiva v řídkém vzduchu podstatně nižší než v nížině.Takže pokud je možnost,tak vše naložit do auta včetně toho slunečníku a odjet někam hodně vysoko.
Ovšem v opravdu velkých výškách je dobré přibalit i dýchací přístroj,na Kunětické hoře asi nebude potřeba.
Taky si myslim, ze je to popsano ne zcela dobre. Co ztráty způsobené přeměnou části kinetické energie na teplo ? Co zpětný ráz ? Absorbce části energie deformací kladiva a pohlcené ramenem bouchace ?
Pokud by tazatel dělal pro NASA nebo zkoušku z rovnic teoretické fyziky, kde nelze zanedbat lautr nic, s tímto kusym popisem nevystací ...
No je tam samozřejmě řada dalších faktorů,co to ovlivňuje.Třeba jsme vůbec nevzali v úvahu výdrž bouchače,první hřebík mu půjde asi líp než ty nad tisíc.Takže průběžně sledovat příjem a výdej kalorií po každém úderu bude asi nezbytné.
Pravděpodobně bude i třeba použít Bulharskou konstantu,aby výsledky výpočtů byly opravdu věrohodné.
Nejhorší ale je,že pro jiné hřebíky než uvedených 63 mm se to musí přepočítávat všechno znova.
Přesně tak, vono i u těch triasedesatek to neni tak jednoduchý. Některý maji na dříku pod hlavičkou zaseky, aby lip držely ve dřevě. A pokud bouchac zklepne hrot, aby hřebík pronikající materiálem netrhal vlákna dřeva okolo a nestipal spojovany materiál, jsme opet nekde jinde a opet se to musí přepočítat ... V případě zajmu mohu poskytnout kontakt na FJFI (v CZ asi nejlepší adresa) nebo na Goddarduv institut NASA, s oběma mam neco společného ..,
Pane jo, když koukám, jaká to je věda, zatlouct hřebík, asi raději budu používat akumulátorovku a vruty, nejlépe i s černochem
.
Pravda, zvážil bych, odkud je ten černoch, zde ze subsaharske Afriky nebo nekde ze severu, resp. kde bude montaz probíhat, zapomněli jsme totiz na coriolisovu sílu a jak je tedy paže černocha geneticky připravena na kompenzaci rozdílu c.s. mezi severní a jižní stranou dříku při jeho zapousteni do materiálu ... byť tu bych asi zanedbal, přestože by me od zkoušky asi vyhodili ... Ale coz, pokusu o zkoušku bylo vícero
... Končím s chlastem a jdu dělat neco viditelnyho, co (snad) ocení žena po návratu dom
A jsem zase v perdeli...
No ale je to mnohem jednodušší řešení než osobně zatloukat hřebíky.Opotřebování akušroubováku a černocha bych zanedbal,když doslouží,pořídí si nový kus.Spíš bude problém naučit toho černocha vůbec pracovat.
A ženě řekni,že jsi celý den vědecky pracoval a řešil s kolegy závažné problémy lidstva a Země,což je mnohem důležitější než vynést odpadky a vyluxovat..
Začneme si zvolna zvykat, ne?
Takže příště: s afroevropanem.