LM317

Poměr ani hodnota odporů se přece nezmění změnou napětí na vstupu. Blíže viz datašit.

Mezi výstupem a nastavovacím vstupem ADJ je pevné referenční napětí 1,25 V. Výrobce doporučuje rezistor R1 s hodnotou 240 ohmů. Na něm tedy je toto referenční napětí.
Výstupní napětí mezi výstupem a zemí je dané napětím na tomto rezistoru R1, tedy 1,25 V a k němu se přičítá napětí na dalším odporu mezi ADJ a zemí. Takže když tam bude rezistor 2400 ohmů, tedy desetkrát větší, bude na něm desetkrát větší napětí, tedy UR2 = 12,5 V. Výstupní napětí obvodu, tedy mezi výstupem a zemí (mínusem) bude součet těchto dvou napětí, což je 1,25 + 12,5 = 13,75 V. Za předpokladu, že vstupní napětí je samozřejmě vyšší než to, které by mělo být na výstupu.

jasne, me jde o to, jestli kdyz dam 30v, 25, 20v zdroj, jestli bude vystupni napeti stejne, pokud nezmenim odpor dik :)

Ano, bude.

ok dik :)

Vystupni napeti sa nezmeni. Zmeni sa vyzarovane teplo, a dost zasadne. Treba mysliet aj na to. Zavisi to aj od odberu zataze samozrejme.

Jojo, to je docela velký nedostatek dnešních konstruktérů, prostě na to serou a když si uvědomíš, že na pouzdře TO220 můžeš maximálně topit okolo 15W, tak je to dost zásadní problém.

Odkad to je ta hodnota 15W? Na samotny(rekneme sroub na PCB) TO220 me to prijde hodne moc, i 5W uz je dost, naopak dobre podmazany na centakovy medeny desce prisroubovany na masivni hlinikovy chladic da i 330W.

Na TO220 rozhodně 330W neutopíš, ani kdyby jsi na to pověsil dusíkový chladič.
Ta hodnota se vypočítává z tepelných přechodů čip-->pouzdro-->chladič, vždy je největší problém dostat teplo z čipu na pouzdro. Ať se výrobci snaží jak chtějí, drží se to okolo zmíněných 15W. Na TO247 je limit okolo 30W. Pokud by jsi na TO220 chladič vůbec nepoužíval, tak utopíš maximálně cca 2W, pak ti to vystřelí.

Aby ste sa tu nehadali zbrucha tak v datasheete LM317 od TI stoji pre to puzdro thermal resistance junction to case bootom = 3°C/W, a Tj max je 150°, takze ak by chladic bol udrziavany napr. na 30° (nerealne), tak max (150-30)/3=40W. V reali bude chladic povedzme tak 60-70°, takze max (150-70)/3 = 26W
P.S. to su vypocty pre chladic ktory to samozrejme je schopny uchladit svojim tepelnym odporom chladic-vzduch. Bez chladica tak 1W viac by som tam necpal P.S. to je konieckoncov tiez v datasheete, junction to ambient 19°C/W tak to by malo dat aj 5-6W, ale radsej by som to neskusal :D

Nehádáme se, jen jsem mu vysvětlil, jak je to v reálu. Navíc i těch teoretických 26W v reálu nedosáhneš. Pokud by jsi použil jen chladič bez podložky, extrémně rovný a bez pasty, tak dosáhneš maximálně 20W tep. ztráty, pak to bude střílet.

PS. Tady je krásná zmínka špatného návrhu schéma a nesmyslně dimenzovaného chlazení, prý "až 600W" , ani ve snu ...

Rozdíl napětí mezi vstupním napětím a výstupním napětím se nějak musí vyzářit.
Příklad: máte Uvst=24 V a na výstupu Uvýst=10 V. Rozdíl napětí na integrovaném obvodu je Urozdíl = Uvst - Uvýst. Ve vašem případě je to Urozdíl= 24 - 10 = 14 V. To je napětí.
A nyní odběr proudu. Při proudu pouze 100 mA, což je 0,1 A je ztracený, vyzářený výkon, přeměný v teplo P = Urozdíl * Ivýstupní a po dosazení P = 14 * 0,1 = 1,4 W

Když budete odebírat maximum, co brouk dá, tedy 1 A, bude sražený výkon v tomto případě P = 14 * 1 = 14 W a to už chce pěkný chladič.

Když potenciometrem nastavíte výxtupní napětí pouze 2 V, bude rozdílové napětí sražené integrovaným obvodem Urozdíl = 24 - 2 = 22 V a při proudu 1 A bude vyzařovaný výkon P = 22 * 1 = 22 W.

Zkuste si to vypočítat při vstupním napětí 30 V a máte konkrétní čísla