Možná to tu už zaznělo, nepročítal jsem to celé. Rozdíl mezi obdélníkem (alias modifikovanou sinusovkou) a sinusovkou spočívá v řízení měniče. Rozdíl je teda i (a hlavně) v sw měniče. Při obdélníku je spínací kmitočet dohromady 100 Hz (50x připojení a odpojení na jednu polaritu a 50x na druhou). Pro sinus se používá PWM (Pulse Width Modulation, Pulzně šířková modulace (zkratka PŠM se používá snad jen ve starých učebnicích)), spínací kmitočet je řádově vyšší (1 kHz je dost málo, pro tak malé výkony to můžou být klidně i stovky kHz). Na výstupu potom není jediný obdélník na půlperiodu, ale celá sprška obdélníků, které ve střední hodnotě dají požadované napětí. Výstupní filtr (nejčastěji jen L k LCL se šahá naprosto mimořádně) pak vychytá nežádoucí složky a na výstupu je téměř čitý sinus. Není to tedy tak, že by se k obdélníkovému měniči přidával filtr (to se dělalo v době tyristorů a je to samozřejmě možné) ale tím, že se jde se spínacím kmitočtem co možná nejvýš (protože čím vyšší, tím je potřeba méně mědi a železa na filtraci, ale zase rostou spínací ztráty).