Vytapeni + termostat
Měl bych dotaz, jak nejlépe nastavit termostat a termostatické hlavice u topení v rodinném domě. Termostat je v přízemí v největší místnosti. V domě je dále další místnost v přízemí a dvě místnosti v prvním patře. V místnostech nahoře spíme a mám na radiátorech termostatické hlavice. V místnostech nahoře topím převážně přes noc, kdy tam spíme, v místnostech dole topím převážně přes den. Jak bych měl správně nastavit termostatické hlavice a termostat, aby vše nejlépe fungovalo. Má smysl dávat termostatické hlavice i v přízemí, kde je termostat? Vytápím elektřinou. Díky předem za rady.
Zdroj: https://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/28661-n astaveni-termostatu.html
Tam kde je termostat nesmí být na tělese žádná regulace. Ostatní tělesa si nastavte dle libosti.
Díky za odpověď. Kdyz dole nastavim na noc 18 C, protoze tam nespime, tak nahore v loznici i pri otevrene hlavici to na vice nez 18 C nebude topit, ne?
To se nedá takhle odhadnout. To přece záleží na tom jaké jsou ztráty té místnosti a jaké je těleso tam kde je termostat. Mám zkušenost z jednoho bytu, že v místnosti s termostatem je 18°C a ve vedlejší je 23°C, pokud se dá hlavice naplno.
Takhle regulované to nemusí fungovat tak, jak si představujete. Termostat spíná a rozpíná zdroj tepla - tedy hlídá horní i dolní nastavenou mez, termohlavice omezují pouze horní mez, protože neumí samy sepnout zdroj tepla.
V praxi může nastat: Přes den, kdy je vytápění nastaveno termostatem na teplotu "jsem doma" je zdroj spínán a vypínán tak, aby v místnosti s termostatem byla nastavená teplota, ale v ostatních místnostech je teplota NEJVÝŠE taková, jak jsou nastaveny termohlavice.
Pokud ale místnost s termostatem má velké radiátory, nestačí ostatní místnosti vyhřát na teplotu termohlavice (která je sice otevřená, ale zdroj je termostatem vypnut). V noci, kdy je v místnosti s termostatem nastaven "útlum", je zdroj vypnut, ale v ložnicích je chladno, protože termohlavice ... viz výše.
Východisko? Ekvithermní regulace. Zdroj tepla je sepnut, dokud teplota VRACEČKY topné vody nedosáhne požadovanou teplotu, vypočítanou-odvozenou od venkovní teploty vzduchu (na severní straně budovy). Zdroj se reguluje podle "teplotní křivky", která přibližně kopíruje tepelné ztráty a setrvačnost objektu. Jednotlivé místnosti jsou osazeny termohlavicemi, ale teplota topné vody je jen taková, aby "nejchladnější" místnost (tam,kde je nejslaběji dimenzován radiátor) byla správně vytopena - ostatní omezí termohlavice (a tím zbude víc výkonu pro ty slabší).
Východisko II. se Vám nebude líbit a v objektu velikosti běžného RD není efektivní - rozdělit topné okruhy (potrubí k radiátorům) tak, jak jsou místnosti používány. "Denní" místnosti pak mají svůj okruh a termostat, "noční" také. Termostaty pak spínají oběhová čerpadla tak, jak je třeba. Zdroj má "krátký okruh" přes rozdělovaš v kotelně a spíná, pokud teplota topné vody klesne pod nastavenou mez.
Proč regulujeme podle "vracečky": Vracečka, tedy vývod od topné soustavy zpět ke zdroji tepla, je jediná souhrnná odezva toho, co se děje v objektu. Jestliže je nedotopeno, radiátory chladnou rychleji a vrací se studenější voda = je třeba dodávat velký výkon. Jak se teplota v objektu zvyšuje, vrací se i teplejší "Zpátečka" - vratná voda a výkon je možné omezit, aby nedošlo k "překmitnutí" - přetopení objektu a tím ke zbytečným nákladům...
Já jsem byl v podobné situaci, a zvolil jsem to nejjednodušší řešení. Bezdrátový termostat, který se dal tam, kde to topilo nejmíň. Ostatní cimry se stáhnou hlavicema na potřebnou úroveň.
...ovšem za cenu ručního dorovnání teploty, nebo vytápění i tam, kde nechci (ve dne v ložnici, v noci v obýváku