Hoď fotku toho "telegrafního klíče". Jinak píšeš o dvou zcela odlišných způsobech komunikace - telegrafii, která probíhá formou Morseovky a je vysílána telegrafním klíčem a fonii, kterí probíhá "verbálně", tedy v řeči.
1) - telegrafie - je starší a pomalejší, na odbornost operátora náročnější způsob komunikace, jež se však vyznačuje vysokou odolností proti rušení v přenosových trasách a je tak spolehlivější.
2) - fonie - je "uživatelsky přívětivější", má však nevýhody ad. 1)
3) Vysílačky mají dvě základní části: vysílací a přijímací. Vysílací je pro telegrafii a fonii rozdílná, přijímací může být totožná
4) Z uvedeného vyplývá, že telefonním přístrojem nelze vést komunikaci telegrafickou. Lze jím však ovládat radiostanici, tedy její režim vysálání/příjem signálu, pokud je k tomu přístroj konstruován.
5) Telefon TP-25 je určen k "fonické" komunikaci buď v telefonní síti, kdy je spojování více telefonů provedeno třeba telefonní ústřednou TU-11 pro 10 (+ 1operátor) hovorů, nebo je možné jej připojit na vstup radiostanice, kterou tak může dálkově ovládat a vést hovor. TP-25 lze provozovat do omezené vzdálenosti pouze po jednom vodiči, je-li druhý vývod uzemněn.
6) TU-11 je manuální telefonní ústředna pro 10 účastníků, která umožňuje spojit libovolný počet účastníků i do jedné "konference", umožňuje připojení k radiostanici, kterou potom může z linek 1 až 5 ovládat kterýkoliv telefon TP-25 (linky 6 až 10 nemohou radiostanici ovládat). Dvě ústředny TU-11 lze propojit vedle sebe a zvětšit tak počet obsluhovaných účastníků.
7) Takřka všechny radiostanice ČSLA, určené pro "fonický provoz" je možné ovládat pomocí TP-25. Přenosné "bojové" (R-105,R-109 ...) jistě, ostatní drobné přenosné stanice byly nazývány "pojítky".
8) Takřka všechny radiostanice ČSLA, určené pro "telegrafický provoz" je možné ovládat pomocí telegrafního klíče ČSLA, opatřeným plochou zásuvkou s třemi kolíky.
Dalo by se pokračovat dál, ale ...