Klidně ořež oba dva, fakt se toho neboj, rybíz roste dobře. Ono první rok toho moc nepoznáš (i když něco ano), protože nejvíce plodnosti mají právě dvou-tříleté výhony. Hele - další odkaz:

Červený a bílý rybíz převážně pěstujeme jako keř se šesti až s osmi základními větvemi, při čemž třetinu tvoří jednoleté výhony, druhou třetinu výhony dvouleté a zbylou třetinu výhony tří až čtyřleté. Platí všeobecné pravidlo, že by na keři nemělo být dřevo starší pět let.

Plodné dřevo u keřového rybízu se má postupně obnovovat po třech až čtyřech letech. To znamená, že staré většinou zababčené výhony s tmavou kůrou se odstřihnou u země a ponechají se nové výhony, které snadno poznáte. Je-li nových výhonů mnoho a zahušťují keř, vystřihneme ty slabší a silné a vitální ponecháme jako plodonoše. Jsou-li keře bez mladého dřeva, seřízl bych je u země a nechal narůst všechny letorosty nové a začal s pravidelným tříletým cyklem od začátku.
...
První řez vám bude připadat trochu radikálnější, keř se vám bude zdát příliš řídký, ale on to v dalších letech dožene. Při pravidelném řezu - odstraňování staršího dřeva - bude dále plodit řadu let.

V mnoha zahradách stojí keře s třiceti, čtyřiceti nebo ještě více tenkými, hubenými výhony, které ještě nikdy nezahlédly zahradnické nůžky. Plody jsou malé a kyselé, sklizeň je obtížná. Zde pomůže pouze radikální prosvětlení.
U keřů zanedbávaných po celá léta odstraňte přednostně všechny příliš hustě rostoucí, tenké, přestárlé výhony, stejně jako ty, které leží u země, a to tak, aby zbylé výhony mohly volně stát. V kombinaci s hnojením se po takovéto zmlazovací kúře brzy vyvinou bohatě plodící keře.
Jsou-li keře přestárlé a extrémně husté, lze postupovat ještě radikálněji tak, že odstraníte všechny výhony přímo u země.