ladaadal, nediv se podrobnému popisu pro neznalé, ale když člověk vidí některé chalupáře jak jednou za rok vychází z kůlny s kosou a div cestou nepřeseká šňůry na prádlo, sobě holínky a shodí kytky z oken a vyplaší kočku nebo jen vezme sekeru, tak se praští do nohy, nebo při sekání se netrefí a jen tak-tak švihne naprázdno mezi nohy do trávníku, tak má člověk obavy, aby si něco neuďál zvlášť při sekání něčeho tak vratkého a tvarově rozprostorostlého jako jsou pařezy - opatrnost především. Štípání špalků nebo prkýnek a krajinek nařezaných na délku tak do kamen je rytmický odpočinek. Tím nemyslím autora dotazu, ale všeobecně, protože opatrnost je lepší než hledání lékárničky.