Pájka - materiál, který se při roztavení přidává do spoje, obvykle cínová pájka s určitým obsahem olova a dalších kovů. Podle množství cínu v pájce se liší například klempířská pájka (na okapy) s asi 40% Sn a zbytku Pb, pro pájení v elektrotechnice tak zvaná "šedesátka", tedy 60% Sn a zbytek Pb a další kovy, pro lepší pájení "devadesátka", případně se dá pájet i stříbrem a dalšími kovy a slitinami.

Páječka - nástroj, kterým se pájí.

Slovo letovačka nebo letovat je převzaté z němčiny, z Löten = pájení.

Letovačka se také říkalo nebo říká ženám ve výrobě, jejichž hlavní pracovní činností je pájení (letování).