Výroba předzesilovače a koncového zesilovače
Dobrý den, jsem studentem elektrotechnické a proto bych si vytvořit vlastní předzesilovač a koncový zesilovač.Mám přístup v vytvoření vlastního tištěného spoje a běžným součástkám a ty dražší bych zakoupil na internetu.Mám zájem o vytvoření tohoto předzesilovače: http://pandatron.cz/?620&korekcni_stereo_zesilovac _hifi_2 a to tomuto předzesilovači bych si vytvořil ještě koncový zesilovač např. 2x10W , 2x20W nebo 50W.Rád se nechám poradit jaký by byl odeální k tomuto předzesilovači.A předem děkuji za vaše rady a tipy.Dalším problémem je symetrické napájení jelikož já takový zdroj nemám tak i ten ybch si musel vyrobit, ale nevím zda bych to zvládl.Vím že je snadné si vše zakoupit jako stavebnici a tu si pouze napájet, ale jako budoucí mechanik elektrotechnik bych si to chtěl vytvořit celé sám, proto děkuji za Vaše pochopení mé prosby.Předem děkuji za odpovědi přeji příjemný den.Martin na shledanou.
Ten předzesilovač symetrické napájení nemá. Zapojit trafo s vyvedeným středem, diody a pár kondenzátorů jako student elektrotechnického něčeho snad zvládneš. Pro výkonové zesilovače se stabilizace moc nepoužívá, pokud to není nějaký párwattový bastl s IC. K tomuhle zázraku by snad byl odpovídající nějaký konec od Transiwattu, ten to navíc nepotřebuje. :)
K symetrickému napájení - trafo s vyvedeným středem, krajní vývody trafa připojit na vstup Graetzového usměrňovače (diodového můstku), výstup z usměrňovače jsou napětí + a - (oproti zemi) pro napájení zesilovače. Zem neboli střed napájení je vyvedený střed trafa. Za usměrňovačem musí být elektrolytické filtrační kondenzátory, podle proudového odběru zesilovače v tisících mikrofaradů. Samozřejmě v obou větvích, správně pólované. Je nutné počítat s tím že na elektrolytech stoupne napětí oproti výstupu z trafa (tuším) na 1,4 násobek výstupu trafa, tak bacha na maximální napětí zesilovače. Správně volit napětí sekundárů trafa! Oba sekundáry musí tak mít napětí 1,4 x nižší než je požadované. Proudově musí být trafo i usměrňovač dimenzované na maximální odběr zesilovače. Čím větší filtrační kondenzátory (na správné napětí) tím lépe pokryjí výkonové špičky. Při jejich vysokých hodnotách se používaly obvody které zabezpečily jejich pomalé nabíjení po zapnutí aby neshořely pojistky.
Se schématem zesilovače neporadím, na to byl dobrý časopis Amatérské radio, popř. Amáro. Myslím že jeden z autorů publikoval i na internetu. Pokud by se Ti líbil nějaký starý návod existuje web kde se dají koupit i výrobky socialistické Tesly. Při oživování si dej pozor na zemní smyčky aby se z reproduktorů neozýval hlavně brum. A jak říkal náš profesor - "ještě jsem neviděl žádný amatérský zesilovač který by nekmital". Tak bacha i na to.
Jako žák oboru jako mechanik elektrotechnik asi máte možnost konzultací se spolužáky i mistrem a hlavně strojní a další dílenské vybavení pro výrobu mechanické i elektrické části, včetně síťového zdroje.
Koncepce: k čemu se bude zesilovač a předzesilovač používat? Zřejmě pro zesílení výstupu z PC, přehrávače MP3, možná kláves, atd. Pro domácí použití se síťovým napájecím zdrojem. Pokud by byl do auta, tak s napájením 12V z autobaterie.
Předzesilovač: korekční předzesilovač byl výborný v dobách hraní z rádia, magnetofónu, gramofonu a přes běžné reproduktory, kdy byla užitečná možnost si stáhnout výšky (aby to nešumělo), zdůraznit výšky (pokud chyběly nebo jich bylo málo), zdůraznit basy (aby to dunělo), atd. Dnes je to zbytečné. Předzesilovač není nutný, nebo dokonce může přetížit koncový stupeň (zesílením například basů o 12 dB, tedy na čtyřnásobné výstupní napětí, se výstupní výkon zvýší na druhou mocninu, tedy na 16-ti násobek. Takže z 1W na středech by zdůrazněné basy chtěly ven s výkonem 16W). Závěr - bez předzesilovače.
Tranzistory nebo IO? Tranzistorové zesilovač jsou dodnes výborné. IO jsou jednodušší a mají méně součástek.
Zesilovač má tyto části:
a) napájecí zdroj - transformátor (nejdražší), usměrňovač, filtrační kondenzátory a vypínač, indikaci zapnutí, pojistku a propojovací kabely
b) koncový zesilovač - osazená deska s plošnými spoji a součástkami, chladič - správně dimenzovaný, aby skutečně chladil (dost drahý), případně další ochrany (zpožděné připojení reproduktorů, tepelná ochrana, atd.), správně provedené země
c) řízení hlasitosti - je užitečné i při použití regulovaného výstupu z MP3 a dalších zdrojů signálu. Obvykle dvojitý (tandemový) potenciometr. Výhodná je tak zvaná fyziologická regulace (při nízkých hlasitostech ucho hůř slyší basy a tak je třeba je zdůraznit podle tak zvané fyziologické křivky slyšení)
d) vstupy - použité konektory (CINCH, Jack, atd.), stínění, správné zapojení zemí
e) výstupy - způsob připojení reproduktorů, konektory, svorky, kabely
f) mechanická sestava - krabice se vším všudy, aby to fungovalo, bylo bezpečné a hezké
g) reproduktory - zesilovač bez vhodných beden nefunguje
A pro školu asi bude potřeba udělat i příslušnou technickou dokumentaci, aby učitel mohl hodnotit i podle svých zvyklostí. Oživení je dobré udělat pod vedením někoho zkušeného.