jak a čím bojovat proti potkanům v neobydleném domku

Nainstalovat kocku.

Není kočka na potkany malá?

Kočky jsou v pohodě ale kocouři jsou sr*či.

Kríženec kočky divé a domáci, ve verzi kocour = šelma o váze kolem 10 kg, beze zbytku ovládne teritorium. Žádny další kocour, žádne hnízda ptáku, žádny hlodavci.

Nutno ovšem vzít na vedomí, v sezone radovánek není k videní treba i týdny.

Při zabetonování použít drcené sklo + nějaké jedy.

Směs sádra + kukuřičný šrot.

Ty dvě předchozí rady vypadají nadějně, věřím že mohou být i účinné. Mně se osvědčilo pokládání nástrah s přípravkem na likvidaci srážlivosti krve - granule, pasta, salámky, které jsou v prodeji v různých hoby. Je třeba stále doplňovat, pokud to žerou, a je třeba aby neměli na místě jiný zdroj potravy.

odchytit jednoho ziveho do pasti a potom probodnout například elektrodou tak aby stále zil bude vydávat skřek a tím varovat ostatní ze je ceka nebezpečí a uz nepřijdou.

No nevím, jestli je nutné se za každou cenu chovat jako hovado....

jednoduche a ucine reseni.

Použít beton z písku a cementu 1:1, proarmovat železnou sítí.

Souhlasím s Kejki.
Děda ( bývalý sedlák ) mi od malička vykládal, že jedině beton se skleněnými střepy. Cokoli jiného ty potvory dřív nebo později rozkoušou. Toto je zkušenost člověka, který celý život pracoval na poli. ( Zemřel v roce 1969 )

To sklo je dobrý, mám to vyzkoušený. Pohodlnější ale je rozbít nějaké kalené sklo například z dveří starého auta. Udělá to kostičky s ostrýma hranama a dobře se to do betonu zamíchá. Hodně zdaru.

Díry nezahrabávej, 14 dní až měsíc do všech děr, rohů, tmavých koutů, kolem stěn atd dávej tohle http://www.slom.cz/deration-sacky-5-kg-kbelik/d-69 084/, nebo jinou gelovku, jsou i v menším množství, ale nechce se mi to hledat, 1kg by ti mělo stačit. Až potkani pochcípaj, a zbytek zjistí, že se jim tam nedaří a odtáhnou, tak teprve pak opravuj

Nějakýho teriéra. Když jsme se přestěhovali do starého domku, potkanama se to jen hemžilo, i když tak byly kočky. My jsme měli teriéra. V průběhu týdne jsme nacházeli spoustu mrtvých potkanů,zajímavé bylo, že ani na jednom kapka krve, to si pes dával pozor, by od něj něco nechyt. Po cca 10-14 dnech bylo po potkanech. Nadobro pryč.

Údajně potkani nemají rádi perličky, tedy ty lítající slepice.
Jestli je to pravda a opravdu se odstěhují mi není známo.

Perličky na zahradě jsou za trest, veř, že vypudí vše i lidi , ten řev co umí vydávat je fakt nesnesitelnej a neb mají potkani velice dobrý sluch, tak bych se nedivil, kdyby se raději odstěhovali . Opravdu je nejlepší jed, když tam chcípaj, časem usoudí, že se jim tam nedaří a zmizí.

Opravdu je nejlepší jed, když tam chcípaj, časem usoudí, že se jim tam nedaří a zmizí

No, nejsem si jist, jestli tohle řešení je zrovna to pravé ořechové.... Zmizí kam? Chcípnou zrovna tam, kde to na ně přijde, a tak se stávají velice snadnou kořistí pro všechny co jsou výš na potravním žebříčku. Žádný dravec totiž nepohrdne snadnou kořistí, a tak je i potencionálním mrchožroutem. Všechny ty jedy se pak ukládají v těle koncového predátora, což může mít za následek sterilitu, genetické poškození, nebo přímo otravu. Kdo zaručí, že podobné chemické sajrajty hubící hlodavce, nebudou mít v v dlouhodobějším horizontu podobný dopad, jako nechvalně známé DDT?

Zmizí kam?

Zmizí živý - přestěhují se, není možné je vyhubit , osobní zkušenosti, bydlím u potoka, rybníků a jsem zemědělec

Chcípnou zrovna tam, kde to na ně přijde, a tak se stávají velice snadnou kořistí pro všechny co jsou výš na potravním žebříčku. Žádný dravec totiž nepohrdne snadnou kořistí, a tak je i potencionálním mrchožroutem.

Není pravdou, používají se antikoagulanty, když chcípnou, tak v nějakém temném zákoutí/noře/hnízdě, kam se jen tak něco nedostane, potkan nikdy nebude umírat tam, kde by byl snadnou kořistí, nejsou blbí a snaží se přežít do posledního nádechu.

Žádný dravec totiž nepohrdne snadnou kořistí, a tak je i potencionálním mrchožroutem. Všechny ty jedy se pak ukládají v těle koncového predátora, což může mít za následek sterilitu, genetické poškození, nebo přímo otravu.

Opět není pravdou, dejme tomu, že už by mršinu něco našlo, třeba vyhrabalo, a sežralo. V takovém případě stejně nic nehrozí, neb jak jsem psal, smí se používat jen antikoagulanty, co zabije váhově potkana (většina látky už se stejně rozloží v jeho těle), nezabije nic jiného. To by třeba kočka musela sežrat kýbl mrtvých potkanů během dvou dnů, aby jí to ohrozilo na životě. Navíc se tyhle látky v těle dlouhodobě neukládají a s DDT je nelze vůbec srovnávat.
Navíc nehaň DDT, je to úžasná organická sloučenina, které se jen tak něco nevyrovná, jen to kdysi trochu přepískli s masivností používání. Jestli sem chceš tahat sajrajty, tak některé GMO od Monsanta jsou mnohem větší sra.ky a takhle jde pokračovat fakt dlouho

Musím se také zastat DDT, v té době to byla naprosto úžasná věc, tady v zahradnictví to rozhazovali lopatou, jako hnojivo. Vzhledem k rozsahu použití je opravdu pro teplokrevné živočichy relativně málo škodlivé. A jen tak lehce si zkuste najít na wiki Gamacid a pak si pochutnejte na pomelu z Číny.

Musím se také zastat DDT, v té době to byla naprosto úžasná věc,... Vzhledem k rozsahu použití je opravdu pro teplokrevné živočichy relativně málo škodlivé.

Tak to je síla. DDT - naprosto úžasná věc... pro teplokrevné živočichy relativně málo škodlivé... Jak tohle můžeš napsat?

Regulace:
Výroba a používání DDT je dnes zakázána ve většině zemí světa, ale v řadě afrických a asijských zemí se DDT stále používá. Důvodem je snížení výskytu malárie, ke kterému prokazatelně dochází díky účinkům DDT na komáry rodu Anopheles, kteří malárii přenášejí. Probíhá však spor mezi zastánci a odpůrci DDT o to, zda je nasazení DDT nejvhodnější formou boje s malárií[2] Existují totiž alternativní metody ochrany před malárií[3]a řada zemí malárii potlačila, ačkoli DDT nepoužívá.

DDT je toxický. U laboratorních myší byla zjištěna smrtelná dávka LD50 při podání v potravě 135 mg/kg, u krys 87 mg/kg, u člověka pak 1500 mg/kg, i když byly publikovány i mnohem nižší hodnoty. Do organismu může proniknout i pokožkou; LD50 u krys je v tomto případě 1900 mg/kg.[zdroj?] Pro vodní živočichy je DDT přes jeho mizivou rozpustnost ve vodě silně jedovaté. Smrtelná koncentrace LC50 kolísá podle druhu ryb v rozmezí od 8 do 100 μg/l při působení po dobu 96 hodin.Pro usmrcení hmyzu stačí nepatrné dávky. U mouchy domácí (Musca domestica) je uváděna hodnota LD50 při 24 hodinové expozici přibližně 0,033 µg na jednoho jedince.

Vliv DDT na hormonální systém:
V roce 2000 byla zveřejněna studie prokazující, že rozpadový produkt DDT působí jako endokrinní disruptor narušující funkci androgenů. U laboratorních potkanů prokázal inhibici vazby hormonů na tzv. androgenní receptor. V roce 2005 časopis Environmental Health Perspectives informoval o zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab v důsledku používání DDT. V roce 2006 přinesl Journal of Andrology studii o snížení pohyblivosti spermií a zvýšení výskytu defektních spermií u mužů v závislosti na hladině metabolitů DDT v krvi. Podle amerického výzkumu vystavení DDT během puberty zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu zhruba pětinásobně, což je připisováno jeho schopnosti narušovat hormonální systém.

Velký podíl na úbytku sokola stěhovavého mělo používání pesticidů, které se přes potravní řetězec dostávaly do těla dravců. Většina těchto přípravků (například DDT) je dnes zakázána a do některých oblastí, kde vyhynul, se sokol pomalu vrací.

DDT bylo poprvé syntetizováno již v roce 1874. Od druhé světové války bylo DDT používáno v masovém měřítku. Sloužil jako přípravek k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství, ale především k lividaci komárů a moskytů v tropických zemích.
V roce 1962 vydala ekoložka Rachel Carsonová studii Silent Spring (Tiché jaro). V ní tvrdila, že přítomnost DDT v živočišných tkáních a potravních řetězcích byla zjištěna i v lokalitách daleko vzdálených od míst jeho nasazení. Patrně nejprokazatelnější negativní vliv DDT na životní prostředí byl zaznamenán u dravých ptáků. Hlodavci, kterými se tito dravci převážně živí, hromadí ve svých orgánech DDT z chemicky ošetřených rostlin. V orgánech predátora se pak koncentrace DDT opět několikánásobně zvýší. Výsledkem je nízká plodnost, degenerovaná mláďata a postupné vymírání druhu.
Výsledkem studie byl vznik ekologického hnutí (dnes, pro rozlišení od vědeckých ekologů, nazývaného jako ekologistické) a zákaz DDT v USA už v roce 1972.
Výroba a používání DDT je dnes zakázána ve většině zemí, ale v řadě afrických a asijských zemí se DDT bohužel stále používá.

www.irz.cz
cs.wikipedia.org
Infolist DDT
www.agronavigator.cz

A desítky dalších informací o jeho škodlivosti. Stačí jen hledat a číst....

Tak to je síla. DDT - naprosto úžasná věc... pro teplokrevné živočichy relativně málo škodlivé... Jak tohle můžeš napsat?

Nic ve zlym, ale to co citujes pod tim o tom docela svedci. DDT, v mnozstvich vstebavanych obvykle teplokrevnymi zivocichy opravdu nepredstavuje zavaznej problem. Pruser jsou ty ptaci a trochu bioakumulace, ale fakt je, ze problem kolem DDT byl prefouknutej.

DDT, v mnozstvich vstebavanych obvykle teplokrevnymi zivocichy opravdu nepredstavuje zavaznej problem.

ale fakt je, ze problem kolem DDT byl prefouknutej.

Tak já osobně si tohle nemyslím. Když budeme používání prokazatelně škodlivé chemie tolerovat či dokonce zlehčovat, nečeká nás v budoucnu bohužel nic pěkného. Že je to neškodné, se dřív tvrdilo i o azbestu, o formaldehydu, PCB, rtuti, apod.

v té době to byla naprosto úžasná věc
A i dnes platí podle ekologie podle kapsy. Proto Gamacid a Zeazin - doporučuji nastudovat. Schopnost posuzovat věci v souvislostech odlišuje člověka od zvířat.

Chcípnou zrovna tam, kde to na ně přijde, a tak se stávají velice snadnou kořistí pro všechny co jsou výš na potravním žebříčku. Žádný dravec totiž nepohrdne snadnou kořistí, a tak je i potencionálním mrchožroutem.

Není pravdou, používají se antikoagulanty, když chcípnou, tak v nějakém temném zákoutí/noře/hnízdě, kam se jen tak něco nedostane, potkan nikdy nebude umírat tam, kde by byl snadnou kořistí, nejsou blbí a snaží se přežít do posledního nádechu.

Jo to byste koukal, chcípají nám zásadně na dobře viditelných místech, rovnou uprostřed dvorku, nebo na zahrádce na cestičce.

Nevím (díky Bohu jsem to nemusel zkoušet) jestli na potkany, ale na myši (nebo co to bylo za potvory co nám ve sklípku ohryzávaly jablka) fungovala taková elektronická pískací a blikací hračka (u mne to byla káča, ale viděl jsem i jojo) od Vietnamců. Odstředivý kontakt jsem propájel aby to vyluzovalo zvuky furt, blikací vehement jsem odstranil aby to zbytečně nežralo baterku a místo knoflíkového článku jsem dal monočlánek. Dokud se monočlánek nevybil (jeden až dva měsíce), měli jsme od potvoráků pokoj.

Trochu jiný názor na DDT (doporučuji přečíst celé) http://neviditelnypes.lidovky.cz/tiskni.asp?r=p_ve da&c=A120629_204549_p_veda_wag

deratizovat.buďto si pozvěte firmu která se tím zabývá a nebo proveďte sami.Není na tom nic složitého.V drogerii kupte jed Kumatox.Potom dle návodu.Já to míchal s ovesnými vločkami.Ještě jsem to vylepšil krabicemi od mléka kde jsem s každé strany vystřihl dostatačný otvor aby na svačinku měli klid.Během několika dní pochcípají na vnitřní krvácení.Kumatox nepůsobí okamžitě protože potkan je mimořádně inteligentní a pokud by jedinec pošel okamžitě tak vytuší záludnost a jed by přestal brát.Otázka ale je pokud zůstanou mrtvolky pod podlahou.Určitou dobu to bude smrdět než mumifikují.Tak teˇjsem si všiml že dotaz je starý cca 2 roky tak zřejmě problém je už vyřešen.Josef