Ta druhá vrtačka je na šroubování vyloženě nešikovná. Těžká, vyžaduje uchopení obouruč, nedostaneš se s ní všude (vlastně skoro nikam, co není uprostřed zdi), blbě se do ní budou upínat bity na šroubování (když, tak nástavec), nemá rychloupínací sklíčidlo, i když to... dejme tomu. Nastavení momentu je pro měkčí materiály taky docela fajn věc - sádrokartonem projedeš skrz.
Já skončil i na hobby u čtyřech nástrojů. Podle velikosti:
a) Panelák, takže elektropneumatické kladivo. To vyšlo nejdráž, u něj se možná vyplatí si ho půjčovat. (Pořizovačka - hodně moc, 5K+ - včetně vrtáků za 600,-)
b) Vrtačka, asi taková, jako ta DWT, ale kupovaná ta nejlevnější, co byla k sehnání. Veškeré vrtání mimo panelu. Asi 600W. (Stáří 10+, pořizovačka cca 700,-)
c) Už dlouho koupená NICd 14,4V vrtačka Asist, dokupoval jsem akorát druhou baterii (350,-). Dnes bych koukal hodně na velikost vrtačky, ta Asist je na dnešní poměry dost velká. (Teď ji prodávají jako nějakou BD) (Stáří 10+, pořizovačka cca 700,-)
d) Absolutně nejlacinější maličký šroubovák NICd, kupovaný za 180,- ve výprodeji v Obi. Blbě přístupná místa, za tu cenu kdybych ho vyhodil po sešroubování konstrukce pro sádrokarton bych nelitoval.

Já to prostě vidím aspoň na dva nástroje. Pokud chceš ten příklep používat do panelu, chce to i kvalitní vrtáky, pak se to i dá. Ale rozdíl proti pneumatickému příklepu je obrovský. Samozřejmě je tam velký rozdíl v ceně. Současné LiPOl vrtačky jdou údajně dobíjet i při práci, tedy se chovají jako vrtačky s napájením ze sítě. Nevím, nezkoušel jsem, možná to nebude tak horké.