Pájení mosazí

Takových hořáků je spousta. Je důležité, jak velkou věc chceš pájet, tak aby dodal dostatečný tepelný výkon pro rozžhavení pájeného matroše do červena. Třeba toto http://www.peddy.cz/svareci-technika/pajeci-pristr oje/pajeci-pristroj-roflame-piezo-1800-c nebo podobné a daleko levnější plamenomety. Určitě hořáky na pájení mosazí propanem nebo butanem (či jejich míchanicí) nejsou v řádech tisíců ale stovek. Teplota tání mosazi je kolem 920°C, takže když hořák udělá 1500°C, mělo by pájení tím jít. Běžné jsou plynové hořáky na 1800°C. Ale jak jsem řekl, je důležitý i tepelný výkon, který je schopen hořák dodat, aby dostatečně prohřál pájený materiál.

Na drobné věci stačí toto: http://www.mevatrade.cz/mevatrade/eshop/2-1-HORAKY /0/5/109-Pajeci-souprava-brasna
Třeba to víš, ale je dobré pájet na šamotové cihle.

To je dobrá souprava, doporučuji. Lze vybrat vhodný hořák podle momentální potřeby. Ještě bych pro pana kolegu doporučil borax, jestli ví. V této soupravě býval pytlíček boraxu a kus mosazného drátu.

Filuta - doporučil Borax? To je snad samozřejmost, jinak nelze mosaz letovat. To by ten dotyčný měl vědět, když to občas potřebuje

Tuhle soupravu mám taky, ale letovat s tím mosaz bylo utrpení. Kdysi, před mnoha lety, jsem si vyrobil kleště na uhlíky z kinopromítačky. Používaly obloukové lampy. Byly sice obalený v mědi, ale ta snadno ohořela. Uhlíky v kleštích byly pod ostrým úhlem a celé to bylo připojeno na svářecí kabely k svářečce. Je nutno použít trafo, pak se uhlíky pěkně opálí do špičky. Samozřejmost je kukla. Oblouk chytne přiblížením uhlíků. No a pak taky trochu tréninku, protože to má celkem grády, moc to regulovat nelze, ale jako nouzovka to bylo dobrý.
Ovšem staré promítačky na uhlíky už v kinech asi nejsou, tak nevím jestli se ještě dají sehnat.

Ahoj kinouklíky se sehnat dají . dalí se i nahradit uhlíkovými tyčkami z velkých monočlánků ,nebo plochých baterii.regulace je možná napětím ,používám je dlouho vice na svarforum.cz .má to však velký háček a to že ohřívaný kov je silně sicen uhlíkem .jde s tím i lemový svár ,vzhledově pěkný ale tvrdý a velmi těžko obrobitelný

Taky mám udělaný kleště na trafo-svářečku s uhlíkovými tyčkami z velkejch monočlánků .... musí se to trochu umět, ale jinak je to bezvadná věc na drobný věci. Já s tím letuju děravý pračky a nebo plechy a jiný drobnosti.
Souhlasím, že svár je ale špatně brousitelný. Používám střídavý trafo a dělá to pěknej kravál, ale pájí se s tím docela dobře. Jako nouzovka je to k nezaplacení.

Nešlo by rozepsat se trochu podrobněji jak to funguje? Je to něco jako svařování TIGem, akorát že bez plynu? Takže je na materiálu normálně uchycená kostra, na druhém kabelu je uhlík kterým se udržuje oblouk a druhou rukou se přikládá mosaz? Používá se u toho borax? A nebylo by pak možné použít raději běžné elektrody na TIG, aby nebyl problém s tím nežádoucím obohacováním sváru uhlíkem?

Žádná kostra. Oba kabely jdou do kleští, každej na jeden uhlík. Těžko se to popisuje, lepší by byl obrázek, ten bohužel nemám. Ani ty kleště už asi nemám, abych je vyfotil. V činžáku už nic letovat nepotřebuju. Prostě ty uhlíky byly uchycený do V, zapálil se oblouk a druhou rukou jsem přidával mosaz. Psal jsem že to byla taková nouzovka, ale mně stačilo že to drželo. Hlavně se to nesmí ohřát moc, jinak třeba v plechu který chceš pájet, vyrobíš díru jako vrata;) čili oblouk je mezi dvěma uhlíky, nikoli mezi uhlíkem a materiálem. Borax je samozřejmostí. Opravdu to chce vyzkoušet nanečisto. S TIGem ti neporadím.

Varuji před pokusy s wolframovými elektrodami na TIG, bez použití argonu. Elektrody zhoří za produkce velmi jedovatého kysličníku wolframu!!

Přesně tak wolfram bez argonu je vražda , hořák na kinouhlíky může vypadat např takto

vyprodej tady jsou na prodej úplně dole.