Myšlenka, že se budou lidé chovat na soukromém jinak je krásná, ale nereálná. Z vlastní zkušenosti vím, že pro lidí z domků končí starání se tak dva metry za brankou, u většiny lidí z bytu je tohle pusunuté ke dveřím od bytu a hlášce "Když tu chodbu ničí soused, tak proč bych se staral!".
Lidem je jedno, čí ten pozemek je. Když není jejich, budou se chovat naprosto stejně.

Děda měl takhle "nudlovitý" pozemek a jeho třetina musela být průchozí cestou. I když se staral, vypadalo to na té třetině strašně. Když se objevila možnost prodeje, neváhal.