impedance reproduktoru

Impedance a ohmický odpor je zcela něco jiného.Ale vcelku můžeš do 8 ohm ten 4 ohmový připojit.Jen pozor při zesílení.Měl bys brát ohled na zvuk,ten by neměl znít zkresleně a přebuzeně.Reproduktor bude mít snahu hrát hlasitěji než stejný s 8 ohmy.
JABRAKA

silněji? vždyť se mu tam dostane jen 1/3 výkonu. Kdyby tam měl 8ohm tak by tam dostal 1/2 výkonu koncového supně.

Naopak, dostane dvojnásobek výkonu a hrozí zničení zesilovače, nesmí dávat volume příliš doprava. Spočítej si to znovu.

Oba máte pravdu, ale každý z jiného úhlu pohledu , obvodem na stejný vyzářený výkon reproduktorem musí téct větší proud, takže hrozí zničení koncáku a k tomu pravděpodobně dojde, protože reproduktor bude hrát více "potichu", takže snaha dorvat ho na stejný akustický výkon jako kdyby byl 8 Ohm odpraví koncák. Pravděpodobně se ale nic nezničí. Nicméně stejně "nastavená hlasitost" dá na reproduktoru s menší impedancí menší akustický výkon (nižší napětí - tím menší rozechvění membrány - je to elektromagnet).

Jinak řečeno, čím vyšší impedance reproduktoru, tím je také vyšší jeho "citlivost". Proto sluchátka mají 32 Ohm nebo i víc

EDIT: U nižší impedance se dá dosahnout většího výkonu právě tím, že obvodem může protékat větší proud, jenže pokud na to není koncový stupeň vypočten, tak dojde k velkému zkreslení.

PS: o reproduktor se bát nemusíš

Nicméně stejně "nastavená hlasitost" dá na reproduktoru s menší impedancí menší akustický výkon (nižší napětí - tím menší rozechvění membrány - je to elektromagnet).

He? Já myslel, že napětí určuje výstup zesilovače. Při stejně nastavené hlasitosti jde ze zesiku stejné výstupní napětí, jen proud bude určen podle zátěže, tedy repráku. Při poloviční impedanci bude dvojnásobnej proud.
To jsi všechno vyčetl z wikipedie, nebo jsi to trochu alespoň studoval?

Jinak řečeno, čím vyšší impedance reproduktoru, tím je také vyšší jeho "citlivost". Proto sluchátka mají 32 Ohm nebo i víc

Tohle taky není úplně pravda. Citlivost reproduktoru není určena jeho impedancí. Prohlídni si pár katalogů.

To jsi všechno vyčetl z wikipedie, nebo jsi to trochu alespoň studoval?

V rámci oboru jsem studoval spotřební elektroniku...

Při stejně nastavené hlasitosti jde ze zesiku stejné výstupní napětí, jen proud bude určen podle zátěže, tedy repráku.

Si myslíš, že když dáš místo 8Ohm repro 4Ohm, nebo třeba 16Ohm, že na nich bude stejné napětí? já snad vytáhnu osciloskop a změřim to, protože je to blbost...

Při poloviční impedanci bude dvojnásobnej proud.

Jestli myslíš poloviční impedanci repra, tak to není pravda, jinak ano, je to Ohmův zákon .

Tohle taky není úplně pravda.

Protože to není tak úplně pravda jsou tam uvozovky, nebo je sakra vidim jenom já???

V rámci oboru jsem studoval spotřební elektroniku...

Nejen, že jsem studoval elektroniku a tedy i funkci zesilovače, ale pár jsem jich i postavil.

Si myslíš, že když dáš místo 8Ohm repro 4Ohm, nebo třeba 16Ohm, že na nich bude stejné napětí? já snad vytáhnu osciloskop a změřim to, protože je to blbost...

Ano, změř si to.

Protože to není tak úplně pravda jsou tam uvozovky, nebo je sakra vidim jenom já???

Citlivost reproduktoru totiž není hodnota do uvozovek, to je skutečná veličina. Netuším tedy, co je uvozovkama myšleno.

Nejen, že jsem studoval elektroniku a tedy i funkci zesilovače, ale pár jsem jich i postavil.

Elektroniku jsem měl taky, ale tohle jsme měli ve spotřební, elektr. byla spíše teoretická, v spotřební el. se berou finální výrobky - dva rozdílné předměty. To je ale úplně jedno ele vzdělání máme oba až na to, že já mám k tomu ještě specializaci na automatizaci a zabezpečovací techniku. Nechápu proč tu vždy někdo začne rozebírat vzdělání diskutujících. Veř, že ačkoli jsem neměl biologii, umím jí líp než lidi ze střední veterinární - mam naštěstí docela široký porovnání, ačkoli jsem neměl zemědělství, tak je to jedna z hlavních mích činností atd...
A že jsi jich pár postavil, no a? To je nic neříkající informace. Já toho postavil... od blikátek v 8. letech, kdy jsem ještě ani netušil co je nějakej klopnej obvod či posuvnej registr a taky mi to fungovalo, stejně jako nf zesilovače, to jsou na stavbu jak jistě uznáš velmi jednoduché blbiny, nad kterými není potřeba většinou ani přemýšlet, až, až ani nevim kam, elektronika je furt to samý, spínaný zdroje, plc, robůtci a různé jiné kraviny jen se nabaluje jedna funkce na druhou realtivně složitý je návrh a nad tím strávím nejvíc času, samotná stavba už je sranda.

Nechápu proč tu vždy někdo začne rozebírat vzdělání diskutujících.

Tak to nerozebírej a drž se tématu.

Tak to nerozebírej a drž se tématu.

To jsi všechno vyčetl z wikipedie, nebo jsi to trochu alespoň studoval?

Já měl jen jednu otázku. Tys udělal z odpovědi slohovou práci.

Jak říká Prasák.Odolnost repro označuje údaj ve W,který je na něm vždy napsán,je to přebuditelnost.Měla by vždy být větší,než největší výkon na výstupu zesilovače.
JABRAKA

tohle také není pravda, protože záleží na tom jestli je to basák 70% výkonu, střeďák 25%výkonu nebo výškáč 5%výkonu kmitočtů ve spektru...ale je pravda, že ani 100% výkonu výškáče = koncovému stupni, nezaručí jeho zničení basovou složkou spektra...

Proto existujují výhybky, aby se basová složka nedostala do výškáče.
Ale tohle je trochu jiný téma, bavíme se o reproduktoru jako celku, ne o jeho jednotlivých částech.
V tomhle má Jabraka pravdu, příkon reprosoustavy by měl vždy vyšší, než je výkon zesilovače. Nebo si dát doraz na kolečko s nápisem Volume a nebudit to na plnej výkon.

jenže on nepíše jakej reprák má, takže by bylo vhodné vzít v úvahu i možnost zničení některou složkou spektra....a o tom že by měl výhybky také ani slovo...

Paule:
Vše záleží na konstrukci reproduktoru.(mluvíme tu o samostatném repro)Nebezpečí pro systém je dvojí,mechanické a elektrické.Proudy, které musí projít vinutím kmitačky,mohou být řádově i desítky A.Pokud vinutí má schopnost tomu proudu odolat,tak je to v pořádku.Pokud ne,tak může cívka i shořet.Mechanika je na tom tak,že kmitací systém je složen z hmotnosti cívky,zatížen membránou a zatlumen gumovým okružím,po obvodu membrány.Tento systém má vlastní rezonanci a při jejím překročení se může stát,že systém vykáže nežádoucí zákmity,a tím i intermodulační zkreslení.Při dalším zvýšení vyzařovaného výkonu se mechanicky zničí.Utrhne se membrána,dokonce se může rozsypat i cívka.
To tehdy,když se připojí reproduktor na zesilovač,který ten větší výkon dodá.
Několikrát jsem byl přítomen těmto zkouškám v Tesle Val. Meziříčí,tak vím,o čem mluvím
Pokud bychom uvažovali o reprosoustavě,tam jsou nežádoucí projevy dost významně omezeny vyhýbkou.V dnešní době výrobci reproduktorů mají zvládnuty reproduktory,které snesou až 10x větší zátěž,než lze běžným zesilovačem dodat.Proto snadno vidíme u mikrověže "pro panenky"údaj 800W výkon.
JABRAKA

já také nevařím z vody, jsme na učňáku kdysi repráky i opravovali a ty kmitačky vinuli...takže nejsem zase úplně mimo...

záleží na konstrukci zesilovače

...každej zesák je v podstatě zdroj a pro zdroroj a spotřebič platí co jsem napsal o Ri a Rz a o přizpůsobení...jen jsem reagoval na to, že reprák 4Ohm bude hlasitější než 8Ohm na výstupu 8Ohm zdroje... což se z pohlledu rozdělení výkonů....jeví jako nesmysl..