Množství palivového dřeva - převody jednotek?

Podla mna su tie jednotky co sa tyka objemu vsetky rovnake - meter kubický objemu je stale len jeden, ci ho uz niekdo nazve kubík, prostorový metr, plnometr, alebo len zkratene slangovo metr. Rozdiel ale bude v tom kolko percent z toho metra kubickeho objemu tvori drevo a kolko len vzduch kedze raz je to drevo v stiepkach, inokedy v spalkoch a pod.

Tak jsem ti našel aspoň měrné váhy dřeva, ale je to z tabulek z roku 1930.

Tu je o tom diskusia - 1 m3 - plnometr dřeva - co to znamená , myslim ze je to celkom jasne, stale sa jedna o m3 objemu rozdiel je v tom ako je drevo ulozene, neulozene, nasypane a tym padom od toho zalezi kolko percent objemu z toho m3 tvori drevo a kolko vzduch.

myslim ze je to celkom jasne, stale sa jedna o m3 objemu rozdiel je v tom ako je drevo ulozene, neulozene, nasypane a tym padom od toho zalezi kolko percent objemu z toho m3 tvori drevo a kolko vzduch

A to je právě to podstatné pro cenu dřeva.

Jestliže mám kostku o rozměrech 1x1x1 m, tak jí můžu mít např.:

a) volně vysypanou naštípaným dřevem

b) pečlivě vyskládanou naštípaným dřevem

c) vyskládanou metrovými poleny

V každém případě bude jiná cena. A já chci mít nějakou možnost porovnat skutečné množství čistého dřeva, bez ohledu na množství vzduchu v té metrové kostce.

Ideální by bylo, že když budu mít např. čtyřmetrové klády vyrovnané do metru, tak mám 4 m3 a když to vynásobím koeficientem třeba 0,6 tak dostanu prostorový metr sypaný, když koeficientem 0,4 tak dostanu prostorový metr skládaný apod.

Pak bych si mohl porovnat i ty ceny.

Ideální je vrazit dřevo do štěpkovačky, , štěpky udusat do formy a hned zjistíš, jaké jsou rozdíly.

No ved jasne, ale to ti asi nikto nepovie ze kolko z toho objemu je ciste drevo. Mozno existuju na to dajake tabulky, alebo to inak zistis asi len experimentalne ako pise Henessy a koeficient si vyratas sam. Aj tak si myslim ze ak aj vyratas ten koeficient, tak bude mat stale dost velky rozptyl v zavislosti od dodavatela dreva Pripadne to mozes dajako skusit odhadnut, co ja viem, ukladane nech je 0,7 a sypane 0,5-0,4. Alebo sprav jednoduchy experiment, zober daku nadobu o znamom objeme priblizne toho kubiku, naukladaj tam drevo, dacim zataz aby nevyplavalo a zalej vodou, drevo vyber a odmeraj objem vody co tam ostane, a vypoctom mas jeden koeficient. Potom to tak isto urob s nahadzanym drevom a mas druhy koeficient. Ale myslim ze i tak postaci to aj odhadnut.

Opísuješ tu trochu akademické problémy. Reč je o palivovom dreve, značí že výsledkom má byť TEPLO. Takže nemôžeš porovnávať výhodnosť od stola tabulkami. Kvalita dreva a druh dreviny tiež má svoju úlohu co sa týky získania TEPLA.
Doviezť ti môžu hnilé drevo zo starej kalamity, niektoré dreviny horia výborne a iné značne zle. ... , prečo je tak oblúbená breza do krbov ?

Nerieš co je praxou overené.

Problém s pochopením textu?

Vůbec neřeším kvalitu dřeva nebo vhodnost nějakého konkrétního dřeva pro topení!

Jako nejvýhřevnější jsou všude uváděny dub, buk, habr a bříza. Bříza je oblíbená, protože je měkká. Já topím bukem, dobře se řeže, dobře se štípe, hezky hoří.

Mě šlo ale o množství dřeva v různém stylu prodeje.

Jestliže se v nabídkách uvádí plnm, sprm, prmr nebo m3, má to docela velký vliv na skutečný obsah dřeva a tím pádem i na cenu.

A řešit cenu při nákupu palivového dřeva mi vůbec nepřijde jako akademický problém!

Božinku, Ty si drevo ešte nekupoval.

Riešiš akademické problémy. Vlastne nikto nekupuje palivové drevo zo vzdialenosti viac ako cca 30 km. Doprava je potom neprimerane drahá.
Cenu teda určujú miestne ceny a zvyklosti.

Príklad:
Ideš alebo telefonuješ na lesy, ponúknu ti niečo približne s opisom, tvrdé z prerezávky max. do 35 cm, 2m dlžky, 730 za priestorový meter, dohodneš množstvo a termín.

Berieš 25 metrov, si dohodnutý na určený čas.
Príde voz, má hydraulickú ruku, naložený cca 8-9 metrov, nikto nevie presne kolko, kmene sú v dlžkach cca 1,8 - 2,3 m, niektoré sú krivé skrížené.

Ideš za šoférom pýtaš sa kto mu vydáva. Podla situácie, ideš s ním na skládku dohodneš detaily, doplatíš v hotovosti bez dokladu osobám riadiacim nakládku.

Nikdy nekupuj iba jeden dovoz. Vždy minimálne 2, alebo sa dohodni, s človekom ktorý riadi samotné nakladanie, dopredu.

Dovezieš domov a potom ti dovezie ešte jeden náklad. Výsledkom je cca 30 metrov v hrúbkach a skladbe druhu aký chceš. Je výhodnejšie brať hrubú kmene, je ale problém so štiepaním a manipuláciou. Ak hrúbky sú nad 50 cm, klát má hmotnosť nad 60 kg a viac /u tvrdého dreva /. Ludia už takéto hrúbky nechcú. Ak si trúfaš na tie hmotnosti, máš dobrú pílu na porezanie na kláty, teda lišta 45 cm a 3 KW, máš štiepačku, potom vieš získať o tretinu drevnej hmoty viac ako pri menších hrúbkach.

Tak to funguje.

Tvoja otázka o metroch, plnometroch, ukladaných, sypaných ....
Vysmejú ťa .... Ak by si to bral na vagóny v tisíckach kubíkov, potom by si mohol vyjednávať a robiť pokusy s ukladaním, vážením a podobne.
Ak chceš jedno-dve autá, nik sa s tebou nebaví. Berieš neberieš Tvoja vec.

Takhle to funguje možná u vás v Asii. Dotaz byl na převod jednotek, tak se vyjadřuj k tématu a neplácej blbosti.

Bydlím kousek od Křivoklátska, v okruhu 20 km mám 20 firem, které nabízejí prodej a dovoz palivového dřeva. A docela se liší cenou za dřevo i za dopravu.

Když jsem bral dřevo posledně (od místních lesáků), vzal jsem 2 auta. Na každém bylo něco přes 12 kubíků, čtyřmetrové klády v průměrech od 20 do 70 cm. A lesák přímo při nakládce spočítal kolik dřeva je naloženo - tolik k tomu, že "nikto nevie presne kolko".

Kupodivu i ti lesáci i pily i dřevaři, všichni počítají dřevo právě podle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v České republice, ale podle tebe je to nesmysl.

Některé firmy tu nabízejí dřevo naštípané, některé jen v kuláčích, každá uvádí jiné jednotky. Podle výše uvedené tabulky si můžeš přepočítat skutečné množství dřeva v té které jednotce a porovnat tak ceny.

Dřevo na celý rok mě vyjde na 8 tisíc (nepočítám pilu, benzín, olej, sekeru, práci a pivo). A jestliže bych porovnáním mohl ušetřit, proč ne.

Našel jsem Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice vydaná v roce 2008. Tam se řeší veškeré třídění dřeva, např. podle kvality, křivosti apod. Je tam i vysvětleno použití Huberova vzorce (Huberův).

Přílohou je i tato převodní tabulka

Možná budou nějaké informace v "Příručka pro vlastníky lesa". Snad to vydávalo Ministerstvo zemědělství a byla k získání zdarma. Na majitele lesa jdou často mrákoty, ale kniha to je docela hezká.